CÍSAŘ, Jan: Potěšení z amatérského divadla v Karolince - Blázinec. Amatérská scéna 2010, č. 2, s. 64 - 66.
Totéž by se dalo prohlásit o inscenaci Divadla Digoknu z Rožnova pod Radhoštěm, i když je svým typem divadelního jazyka inscenaci vsetínské na hony vzdálená. Režisérka Ilona Zámečníková zvolila – a oprávněně – pro scénický tvar textu Pavla Němce Blázinec velmi volné stejnoměrné tempo, nerozehrává do šířky a detailně situace, soustřeďuje se pouze na to, aby podala věcnou, a tedy zcela přehlednou a racionální informaci o chování a jednání postav. Tento princip odpovídá textu, jenž je modelovou hrou o všeobecné demoralizaci našeho života, v němž zlodějna, kterou nazýváme většinou jaksi eufemisticky tunelováním, nabyla vrchu. Tento model odkrývá mechanismus okrádání pacientů v psychiatrické léčebně, jež provozují dva subalterní zřízenci, aby se posléze zapojili i výše postavení činitelé, takže se nakonec této činnosti dostane oficiální ochrany a posvěcení. Neúprosné a logice tohoto mechanismu odpovídá i ono klidné nevzrušivé předvádění faktů, jež nastolila inscenace. Možná, že by občas pro zvýšení pozornost nezaškodilo rozvinout v některých situacích černý humor, který text obsahuje, ale na nesporné je, že i tak – možná právě pro onu přísně dodržovanou strojovou polohu předvídění – tu nechybí rovněž ona hmatatelná naléhavost, s níž se autor textu i tvůrci scénického tvaru chtějí alespoň nějak vyrovnat s devastací, která tuto společnost tak sužuje.
Fotr, kolektivní autorská inscenace (scénář a režie) ING kolektivu z Frýdku-Místku je dílo výsostně současné, neboť v reprezentuje to, co bychom mohli nazvat postmodernismem jako prostorem volně plovoucích obrazů a nespojitých mikrovyprávění. Tahle obecná charakteristika se dá upřesnit pojmem pastiš – tedy jako postup, jenž hojně cituje a využívá nezakrytě známých a osvědčených technologií a technik všeho druhu. Lecčím pastiš připomíná parodii, ale na rozdíl od ní je svým způsobem „laskavým vcítěním“ do originálů, jejichž využitím, citováním a napodobováním vytváří svou svébytnou skutečnost. Fotr je už tímto názvem odkazem na známého Kmotra a v tomto duchu provádí i svůj příběh – jako vyprávění o mafiánech. Je v té inscenaci těch citací a napodobení ovšem daleko více, jsou navlékány na tu niť mafiánského příběhu jako perly, z nichž každá v rovině těch volných obrazů a mikrovyprávění září svou jedinečnou podobou. A nejen svým významem a smyslem, ale i materiálem scénické realizace, kdy vedle sebe se stejnou váhou existují loutky a tělesnost herců a kdy honička auty se střelbou se stává modelem tak známé efektní podívané díky maketám aut. Zvládnout v lehkosti, bravuře a žádoucí plynulosti množinu všech těch výjevů, výstupů a materiálů není jednoduché, občas to v představení drhne. Ale to nic nemění na tom, že tahle pastiš je zábavným divadlem, v němž kolektivní tvořivost souboru prokazuje, že i v tomto typu divadla lze dosáhnout na slušné divadelní úrovni reprezentace našich vlastních současných zkušeností. Což jen potvrzuje to, jak jsem charakterizoval ducha přehlídky v Karolince na začátku.
Fotr, kolektivní autorská inscenace (scénář a režie) ING kolektivu z Frýdku-Místku je dílo výsostně současné, neboť v reprezentuje to, co bychom mohli nazvat postmodernismem jako prostorem volně plovoucích obrazů a nespojitých mikrovyprávění. Tahle obecná charakteristika se dá upřesnit pojmem pastiš – tedy jako postup, jenž hojně cituje a využívá nezakrytě známých a osvědčených technologií a technik všeho druhu. Lecčím pastiš připomíná parodii, ale na rozdíl od ní je svým způsobem „laskavým vcítěním“ do originálů, jejichž využitím, citováním a napodobováním vytváří svou svébytnou skutečnost. Fotr je už tímto názvem odkazem na známého Kmotra a v tomto duchu provádí i svůj příběh – jako vyprávění o mafiánech. Je v té inscenaci těch citací a napodobení ovšem daleko více, jsou navlékány na tu niť mafiánského příběhu jako perly, z nichž každá v rovině těch volných obrazů a mikrovyprávění září svou jedinečnou podobou. A nejen svým významem a smyslem, ale i materiálem scénické realizace, kdy vedle sebe se stejnou váhou existují loutky a tělesnost herců a kdy honička auty se střelbou se stává modelem tak známé efektní podívané díky maketám aut. Zvládnout v lehkosti, bravuře a žádoucí plynulosti množinu všech těch výjevů, výstupů a materiálů není jednoduché, občas to v představení drhne. Ale to nic nemění na tom, že tahle pastiš je zábavným divadlem, v němž kolektivní tvořivost souboru prokazuje, že i v tomto typu divadla lze dosáhnout na slušné divadelní úrovni reprezentace našich vlastních současných zkušeností. Což jen potvrzuje to, jak jsem charakterizoval ducha přehlídky v Karolince na začátku.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.