Texty: VRCHOVSKÝ, Ladislav: Letošní Dačické kejklování nabídlo dramaturgický objev. Amatérská scéna 2010, č. 2, s. 20.

Letošní Dačické kejklování nabídlo dramaturgický objev

Ladislav Vrchovský

V Dačicích se ve dnech 5.–7. března setkalo na desátém ročníku divadelní přehlídky Dačické kejklování osm souborů usilujících o postup na národní přehlídku Divadelní Děčín. Ve výběru textů k inscenacím byl patrný jistý odklon od lehčích žánrů a příklon k závažnějším tématům. I když se v jednotlivých vystoupeních opakovaně objevovaly rezervy v kvalitě a v úrovni hereckých výrazových prostředků, a stále platí, že zejména kvalita mluvního projevu je to, co by se měli snažit zlepšit téměř všichni účinkující, na druhé straně je patrný trend zvýšeného úsilí o vyšší úroveň vybraných předloh.
DOS Suchdolské divadlo ze Suchdola nad Lužnicí se představilo jevištní adaptací rozhlasové hry Antonína Přidala Pěnkava s loutnou. Působivá scéna z počátku oslovila diváky, nevyrovnané herecké výkony a nejasně vyložené postavy i jejich vztahy však přinesly spíše rozpačitý výsledek.
Domácí Divadelní spolek Tyl Dačice nastudoval hru Bengta Ahlforse Divadelní komedie. Z jednotlivých účinkujících si náležitý vztah k herecké postavě bohužel vytvořila jediná Lenka Jelínková v roli režisérky Matyldy, a tak snaha ukázat hledišti to, co se děje v zákulisí či v době přípravy divadelní inscenace a zároveň uvést na jevišti parodované typy autorů divadelních her, herců či milovníků divadla zůstala na půli cesty.
Text Rudolfa Trinnera Zastavte Elen, který nepatří zrovna ke kvalitním dramatickým předlohám, si pro nastudování vybral DS Prácheňská scéna v Písku. Hlavním problémem této inscenace je nedostatečná schopnost jednotlivých herců vytvořit skutečně věrohodnou postavu, nedostatečná je i režijní práce na výstavbě jednotlivých mizanscén i míra využití prostoru celého jeviště.
V poslední době často uváděný příběh Fernanda Rojase o sv. Celestýně, ať už v Calábkově úpravě či podle původního textu s názvem Kalisto a Melibea L.P. 1492 jevištně zpracoval soubor Divadlo na Vísce Hořovice. Zajímavé a působivé řešení scény, které vévodí velký historický žebřinový vůz, bylo velikým příslibem, bohužel zůstalo jen u něj. I v této inscenaci chyběly jasně vyložené postavy, diváci se až na dva protagonisty obtížně orientovali v otázce, kdo je kdo a kdo je hybatelem děje, režie nedostatečně pracovala s hlasem a mluvní složkou u jednotlivých účinkujících, s dynamikou i s expresivitou hereckých výstupů.
Hru Opravdové štěstí Didiera Carona, jejímž tématem jsou vztahy mezi muži a ženami, nastudovala Scéna mladých při DS Čelakovský Strakonice. Potěšitelný dramaturgický záměr upozornit na nekorektní vztahy mezi lidmi zůstal pouze u spíše formálního a poněkud povrchního zpracování se snahou podtrhnout komický potenciál předlohy.
Vrcholem přehlídky se stalo představení souboru DS Ty-já-tr CO?! Praha se hrou Lea Birinského Raskolnikov. Zůstane navždy zásluhou divadelních nadšenců a ochotnického jeviště, že právě tato hra byla v Dačicích uvedena v české premiéře, a závidět v této chvíli mohou všechna profesionální divadla. Byť je Raskolnikov variací na Dostojevského Zločin a trest, je to mimořádně kvalitní koncentrát toho nejdůležitějšího a nejzávažnějšího, co původní slavný román nabízí. Herci svým uměním dokazují, jak důležitá je pro hraní dlouhodobá průprava a soustavná práce na vzrůstající schopnosti jevištního projevu ve všech jeho složkách. Po zásluze byli všichni účinkující za svůj herecký part odměněni oceněním poroty a nominováni na celostátní přehlídku Divadelní Děčín.
Nad průměr toho, co lze dnes vidět na domácí ochotnické scéně, vynikly také další dva soubory, a to Bechyňský divadelní spolek Lužnice Bechyně s inscenací hry Pavla Němce Blázinec, a spojené soubory Amadis Stodola Brno s inscenací hry Murraye Schisgala A co láska?, a to zejména díky nadprůměrné úrovni hereckého projevu všech účinkujících. Obě inscenace byly doporučeny k výběru na celostátní přehlídku Divadelní Děčín.