Texty: SCHEJBAL, Milan: Chudá Karlínská Tříska - Jelito, kopyto, platí to. Amatérská scéna 2010, č. 2, s. 12 - 13.

O autorství v plném slova smyslu můžeme hovořit v případě Divadla Neškvor. Jejich nový opus s názvem Jelito, kopyto, platí to autora P. Jecelína nese znaky typické pro tento soubor již několik let: hravost, autenticita, absurdita. Tentokrát sledujeme neuvěřitelnou anabázi outsidera k cestě za penězi. Hlavní hrací prostor představuje (jak jinak) hospoda, ve které hlavní hrdina zabloudí i cestou zpět z toalet. Jsme svědky řady nápaditých a neotřelých situací, gagů, paradoxních slovních spojení i nečekaného rozuzlení. Přitom všem nejde o „hraní“ v pravém slova smyslu, jde spíše o bezprostřední existenci na jevišti, resp. „tady u nás“. A to je možná pravý důvod nepřenositelnosti inscenací tohoto sympatického souboru do míst i zdánlivě připomínajících „umělý“ prostor divadla.