Texty: AS 2002, č. 3, s. 13, Jana Štefánková.

Poděbradské dny poezie čtyřicetileté

Poděbradské dny poezie se dočkaly zralého věku v plném lesku. Zázemí našly nejen u Městského úřadu v Poděbradech, ale od loňského roku i v Kulturním a informačním centru Poděbrady, které festivalu poskytuje dobrý organizační servis.
V příjemném prostředí divadla a kina Na Kovárně našel festival důstojné prostředí pro interpretační umění studentů dramatických oborů konzervatoří a vysokých uměleckých škol. K účasti byli vyzváni i neprofesionální recitátoři. Česká a slovenská vzájemnost byla hned v úvodu prezentována starostou města Poděbrad panem ing. Jozefem Ďurčanským, který s předsedkyní pořádající Společnosti přátel kultury slova paní Martou Hrachovinovou uvítali vzácné hosty paní Violu Fišarovou, manželku zakladatele festivalu Vlastimila Fišara a paní Evu Högerovou, která každoročně udíli cenu Karla Högera za vynikající interpretační výkon. Slavnostní zahájení pokračovalo společným vystoupením českých a slovenských profesionálních a neprofesionálních interpretů pod názvem Laudatio aneb Chvála čtyřicátým Poděbradům. Vedle Otakata Brouska st., Jaroslavy Adamové a Lucie Vráblicové se představili Aleš Vrzák, Beáta Dreisigová a Radim Vašinka, jehož interpretace Skácelových veršů byla velkým uměleckým zážitkem. Poděbradské dny poezie pamatují ve svém programu i na děti. I tentokrát se divadlo Na Kovárně naplnilo spokojeným dětským publikem.
Fórum přednesu poezie a prózy I. kategorie se podařilo vylosovat do téměř předem připravené koncepce. Začínala bratislavská Petra Vajdová s Maupassantem a končila pražské Pavla Janiššová s Hugem. Podobné koncepční zamyšlení jsem však postrádala u recitačních výkonů studentů konzervatoří. Z 15 kultivovaných přednesů zaujala dynamickým projevem již zmíněná Petra Vajdová s příběhem Yvette a košická Miriam Kičiňová v interpretaci textu Petera Bischela Muž, ktorý nechcel nič vedieť. Jasnou koncepcí a silou své výpovědi přesvědčil student Gymnázia z Nové Dubnice. Pro své sdělení Slovensku vytvořil montáž z tvorby současných slovenských básníků, který uvedl pod názvem Vlasť. Za svůj přesvědčivý výkon získal poprávu titul Laureát I. kategorie i Cenu diváka. Dále porota udělila Cenu Společnosti kultury slova Petře Vajdové, Cenu Obce spisovatelů Vladimíře Krčkové (Konzervatoř Brno), Cenu Spolku Spisovaťelov Kristině Grepelové (Konzervatoř Bratislava), Cenu Združenia rozhlasových tvorcov Andree Král'ové (Konzervatoř Bratislava) a Cenu Divadelného ústavu Miriam Kičiňové (Konzervatoř Košice). V porovnání s výkony se dá říci, že porota byla opravdu štědrá.
Dvacetičlennou různorodou společností se vyznačovala II. kategorie. Zúčastnili se jí studenti vysokých škol (DAMU, JAMU a VŠMU), vyšších hereckých škol, zástupci Združenia divadelníkov Slovenska, čtyři čeští a jeden slovenský neprofesionální recitátor. Na jejich výkonech byla patrná větší recitátorská zkušenost podpořená zvládnutím prostoru a gestiky. Nejlépe se vedlo Andei Martvoňové ze Združenia divadelníkov Slovenska. V podařené montáži z textů J. Král'a a M. Rúfuse Videnie předvedla dynamicky poutavý výkon s promyšlenou koncepcí, kterou uzavřela do jasně srozumitelné pointy. Stala se laureátkou II. kategorie a držitelkou Ceny matice Slovenské. Přednesem se silnou vnitřní emocí oslovila nejen své publikum, ale i porotce Veronika Senciová (Konzervatoř Bratislava). Za interpretaci prózy Jany Haraščákové Otec mal dvoch synov získala hned čtyři ceny: Cenu diváka, Cenu Společnosti přátel kultury slova, Cenu Divadelního ústavu a Cenu Vydavatel'stva rozhlasu Bratislava. S nesnadným textem J. Zahradníčka se vyrovnala Kateřina Bajerová (VOŠH Praha) a získala tak Cenu Obce spisovatelů. Beátu Drisigovou (Združenie divadelníkov Slovenska) jsme kromě výběru z díla M. Válka slyšeli i v úvodním večeru jako zástupce mladých neprofesionálních recitátorů, kde její vystoupení působilo poněkud matně. Za soutěžní vystoupení však získala Cenu Viliama Záborského a Cenu Slovenského rozhlasu. Neprofesionální recitátoři zjevně podcenili přípravu na Poděbradské dny poezie. Škoda, že této možnosti vystoupení před publikem nevyužili k přípravě na celostátní festival poezie Wolkrův Prostějov. K tomu mi dovolte malou odbočku. Wolkrův Prostějov není výběrovým kolem pro Moravský festival poezie ve Valašském Meziříčí, ani pro Poděbradské dny poezie. Je vrcholnou přehlídkou českého inrepretačního umění. Pozvání na jmenované dva svébytné festivaly je jen další příležitostí k setkání s českou a slovenskou interpretací a publikem. Proto recitátory nezavazuje k tomu, aby opakovali texty z těchto přehlídek. Z tohoto nedorozumění vznikla situace, ve které jejich výkony jakoby ztratily přesvědčivost, za kterou byly oceněny na Wolkrově Prostějově a Moravském festivalu poezie. Z jejich středu navrhla porota pouze Annu Šafránkovou na Cenu Klubu Malaché za interpretaci básně G. Apollinaira Cestovatel.
Cena Karla Högera nebyla v letošním ročníku udělena.
Z bohatého dalšího programu zaujal profesionálně připravený a provedený pořad Jiřího Hraše z veršů Jaroslava Seiferta, čtené básníkem a zasvěceně komentovaný autorem pořadu. Příjemné setkání bylo s Kateřinou Rudčenkovou nad jejími texty ze sbírkek Ludwig a Není nutné, abyste mne navštěvoval. Uměleckým zážitkem se stal Koncert pro vypravěče a bicí nástroje z příběhů Starého zákona I řekl Bůh... František Derfler se v něm představil jako výborný herec a zkušený scénárista. S určitými rozpaky jsem sledovala předávání Křištálových růží jako nejvyššího ocenění v oboru přednesu poezie a prózy profesionálním interpretům. Letos byly určeny Táni Fišerové, Emílii Vašáryové, Františku Derflerovi a Janu Kačerovi. Zdálo se, že pořadu se lépe dařilo v intimním prostředí obřadní síně poděbradské radnice. Možná by se měli pořadatelé zamyslet nad jeho inovací pro jiný, i když krásný prostor divadla Na Kovárně. Koncert Laureátů PDP interpretům viditelně prospěl. Jejich výkony byly uvolněné, a měli o to blíže k posluchači. Jednotlivá vystoupení byla vkusně propojena kytarou Petra Kracíka a režie Marty Hrachovinové z nich tak vytvořila kompaktní pořad.
Poděbradské dny poezie i letos dostály své tradici a překlenuly i „slabá“ období zásluhou několika osobností. Z nich bych chtěla poděkovat zejména PhDr. Vladimíru Justlovi, který přizval na tento česko - slovenský festival neprofesionální recitátory. Paní Marta Hrachovinová, předsedkyně Společnosti přátel kultury slova je dalším mostem mezi profesionálním a neprofestionám uměleckým přednesem. Vzala na sebe i organizační tíhu odpovědnosti a byla pro všechny účastníky znalou a příjemnou hostitelkou 40. ročníku festivalu. Věřím, že i neprofesionální recitátoři zhodnotí svá letošní vystoupení a na 41. Poděbradských dnech poezie dokáží, že úroveň neprofesionálního uměleckého přednesu je vyšší než jejich letošní prezentace.
Jana Štefánková