Texty: POUZA, Ludvík: Tyjátr Horažďovice zahájil 164. sezonu. Klatovský deník, 16. 10. 2009

Vznik ochotnické společnosti v Horažďovicích je datován rokem 1845, přesněji 12. srpna, kdy zdejší divadelní nadšenci uvedli představení „Noční můra“. Tehdy se rozhodlo několik vlastenců v čele s Dr. Frenzlem, lékárníkem Dusíkem a učitelem Ševčíkem (otcem významného českého houslového pedagoga) založit ve městě stálou divadelní společnost. Hra se líbila a hrubý příjem čítal 31 zlatých a 36 krejcarů, což byla na tehdejší dobu docela značná částka. O tom, že bylo toto představení úspěšné, svědčí i fakt, že do konce tohoto roku byla sehrána další tři nová představení. Bohužel počet členů z této doby nám není znám. Víme jen, že mezi členy byly významné osobnosti města a jeho přední představitelé, Vedle již uvedených např. také Anna Rottová, dcera městského důchodního, Anna Gollerová, dcera zámeckého ředitele, D. V. Dubovský, V. Flanzer, notář Adam, později purkmistr F. Celerin.

Hrálo se převážně německy, protože českých her bylo jako šafránu a překlady z němčiny zabraly dost času a stály i hodně peněz. Hrálo se, kde bylo možné. V počátcích v přírodním amfiteátru zámecké obory a v refektáři zrušeného minoritského kláštera. V pozdějších letech se hry horažďovických ochotníků přesunuly na jeviště sálu hotelu Modrá hvězda, hrálo se dlouhý čas i v místní sokolovně a od roku 1964 v kulturním domě, kde mají herci divadelní útočiště dodnes.

Horažďovický soubor „Tyjátr“ vstupuje letos do 164. divadelní sezony a ve své historii má zaznamenáno skoro 500 premiér.
„Náš spolek de facto nikdy svoji činnost neukončil, i když několikrát nastala, jak už to bývá v každém spolku, a nejen divadelním, určitá stagnace. Například za druhé světové války byly možnosti hrát divadlo velice omezené a částečný útlum byl znatelný i počátkem 50. let, kdy soubor přešel pod osvětovou besedu. 90. léta také nepatří v naši historii k nejbohatším, protože zájem o ochotničení ochabl. O to víc nás těší renesance v posledních patnácti letech,“ říká principál Divadelního spolku Tyjátr Horažďovice Karel Šťastný.

V současné době má Tyjátr Horažďovice 51 členů a věkový průměr je okolo padesáti let. Za rok nastudujeme přibližně dvě nové premiéry a máme tři režiséry. Úžasné zázemí máme ve zdejším kulturním domě, jehož provozovatelka Libuše Mužíková je také naší členkou. Od města máme za symbolickou 1,- Kč pronajatý prostor na kulisy, který je pro nás v současnosti sice nevyhovující, ale vhodnější se bohužel prozatím nenašel. Kulisy i kostýmy si většinou vyrábíme a šijeme vlastní, někdy se však naskytne možnost je za výhodnou cenu nakoupit při vyřazování v DJKT v Plzni, se kterým máme velmi přátelské kontakty,“ vypráví Šťastný.

Nejstarší členkou Tyjátru je paní Anna Šamanová, která příští rok oslaví neuvěřitelné 95. narozeniny, a to ještě před čtyřmi lety byla aktivně zapojena do programu oslav 160. výročí založení spolku.

Jelikož se v našem městě již řadu let pořádá krajská přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla, pokládáme za slušnost se občas také ukázat a změřit pomyslné síly se svými kolegy z Plzeňského a Karlovarského kraje. Víme, že s některými se nemůžeme umělecky rovnat, ale chceme ukázat, že divadlo stále žije i v Horažďovicích. V minulosti jsme se pravidelně účastnili i přehlídek ve Žluticích, v Přešticích, v Makově, v Hlavňovicích a v Radnicích, kde úspěch byl skoro pravidelný. Loutkoherecká sekce se tradičně účastní Skupových Strakonic a jedenkrát jsme i nesoutěžně vystoupili na Mezinárodní loutkové přehlídce v Chrudimi,“ pokračuje mladý principál.

V současnosti soubor začíná nacvičovat drama Arthura Millera, jehož premiéru plánuje na polovinu února. „V našem diáři máme červeným písmem zvýrazněno také datum 29. ledna 2010, kdy pořádáme již tradiční divadelní bál. Loutkoherci také pilně cvičí a od konce října budou pro naše nejmenší diváky hrát každý druhý pátek v kině Otava,“ pokračuje Šťastný.

„Jak jsem se již zmínil, v současné době se v amatérském divadle opět blýská na lepší časy a dle hlasů ostatních kolegů z ochotnické unie je tomu tak v celé ČR. Mladých zájemců o divadlo začíná být dost, až mám někdy strach, že je všechny nevyužijeme. S penězi je to poněkud horší. Dostáváme sice roční příspěvek od města, ale ten pokryje někdy jen samotnou režii souboru během roku. Máme však již stálé sponzory, kteří nás v naší činnosti podporují a bez jejichž pomoci bychom si už asi nikdy nezahráli. Tímto bych chtěl poděkovat horažďovickým firmám ,které patří k našim stálým sponzorům. jsme rádi, že jsou k nám štědré i firmy, které nejsou místní. Občas se pokoušíme podat i žádost o grant. Například letos nám ve spolupráci s městem Horažďovice vyšel projekt omalovánek s horažďovickými loutkami,“ chlubí se šéf horažďovických ochotníků.

„S hostováním je to velmi složité. Když se zrovna naskytnou nabídky k hostování, nedovolí nám to velikost výpravy nebo velký počet účinkujících. Tradičně již vystupujeme v Klatovech, kde nám místní stálá divadelní scéna vychází velice vstříc. Z těch dalších mohu jmenovat třeba Chanovice, Žihobce, párkrát jsme vystupovali v Kašperských Horách a třeba i v Plzni na domácí scéně spřáteleného ochotnického souboru Jezírko. Mrzí mě, že třeba v Sušici to nefungovalo, ale s tím se prostě nedá nic dělat. Mnoho venkovských jevišť, na která nás také zvou, však postrádá základní vybavenost, jako například funkční oponu, čisté jeviště nebo alespoň dva reflektory a hrát se tam už dneska prostě nedá,“ dodává Karel Šťastný.

V loňském roce navázal soubor Tyjátr přeshraniční spolupráci s německým městem Regen, kde před prázdninami v němčině sehrál dvě loutkové pohádky. Ohlas byl nad očekávání výborný, a tak by herci chtěli příští rok v Regenu vyzkoušet činohru.