Texty: AS 2002, č. 3, s. 10, Pavel Panenka.

Příjemný novoborský víkend
Zpráva o 20. ročníku oblastní divadelní přehlídky Dospělí dětem
17. - 19. května 2002 v Novém Boru

Pořadatelé novoborské „pohádkové přehlídky“ se mohou chlubit tou nejpříznivější vizitkou - stálým, početným a vstřícným divákem. Tuto devizu lze přiznat, budeme-li upřímní, opravdu jen několika akcím s divadelní náplní. Ona také receptura na tento úspěch není ledajaká. Potřebujete velmi schopného ředitele přehlídky (v tomto případě také městského divadla). Viktor Linhart je jako pořadatel a moderátor skutečný profesionál, který jak uvedení půlhodinové hříčky, tak velkému slavnostnímu vyhodnocení dovede vtisknout to, čemu říkáme glanc. Dále je nutný kontakt s technickým a administrativním personálem na vysoké úrovni, a o ten se ředitel spolu s techniky pod vedením Zdeňka Hejny starají skvěle. Jakýkoli problém hrajícího souboru nebo poroty je okamžitě vyřešen, a to zdatně, s úsměvem a grácií. Potřebujete rovněž dobré zázemí, ať se jedná o jevištní vybavení, světelnou a zvukovou aparaturu nebo divadelní bar. Nic z toho Novému Boru neschází. Navíc tu pochopili, že malému divákovi je třeba nabídnout i něco víc, než „jen“ pěkné pokoukání. Děti jsou hravé a soutěživé, a tak hodinu před každým představením se před divadlem nebo v jeho foyer koná doprovodná soutěž - v malování, cvrnkání kuliček, výrobě vlaštovek, skákání přes švihadlo atd. Vyhodnocení a předání drobných cen se koná v úvodu představení, což děti do divadla pomáhá přivádět. A když podobné aktivity provádíte každoročně celých dvacet let, můžete se na dětského diváka spolehnout jako na konstantu. Také letos, přestože byl mimořádně slunečný a teplý víkend, což táhne spíše do přírody, bylo divadlo při každém představení slušně zaplněno a o potlesk postaráno.
Samotnou přehlídku zahájilo v pátek dopoledne jako předskokan vystoupení ne dospělých, ale dětí. Výše jmenované vlastnosti dětí osvědčilo divadelní leporelo Z pohádky do pohádky v provedení novoborských dětských souborů Rubínek a Květ. Režii měly paní učitelky Lukášková, Ilčenková a Neumannová.
Vpodvečer přišla na pořad první soutěžní inscenace D'Artagnanovo tajemství aneb Co pan Dumas nenapsal. Ve velmi dobrém světle se v ní uvedl Divadelní klub mladých při Obchodní akademii Česká Lípa, vedený Ivanou Bufkovou a Zdeňkou Zahrádkovou. Text Vítězslava Nezvala na motivy Alexandra Dumase pojal soubor jako veselohru s prvky commedie dell'arte. Namísto akcentu na odhalení D'Artagnana, který je zde ženou, by inscenaci prospělo zdůraznění motivu ztracených šperků. Nestejná byla také míra nadsázky, nutná ke ztvárnění dospělých postav mládeží. Ale chuť a bezprostřednost početného amsámblu herců nabídly v každém případě velkou legraci a pěkný zážitek, což publikum ocenilo, stejně jako porota (ceny za herecké výkony Jany Kučabové, Ondřeje Landy a Petry Horváthové).
Sobotní přehlídkový program zahájila pohádka souboru Hraničář Rumburk O zlém draku Mračounovi z pera Josefa Mlejnka. Přestože inscenace operuje s více divadelními disciplínami (činohra, pantomima, loutkoherectví, muzikál), nic to neubírá na její kompaktnosti, přehlednosti a velkém účinku na obecenstvo. Všechny postavy jednají v kontaktu s hledištěm, což je významným obohacením diváckého prožitku. Zdařile řešena je znaková scéna, kostýmy i loutky (Jana Zachová - cena), děj se čile odvíjí a jednoznačně směřuje k závěru - ze zlého Mračouna se za pomoci hlasivek obecenstva stává hodný dráček, kterého si děti mohou pouštět ve větru. Soustředěné výkony ve zvířecích rolích, zejména Lenky Srbecké a Jana Krupky (ceny), pohádku jen pozdvihují. Porota se jednomyslně usnesla na nominaci „Mračouna“ na národní přehlídku POPELKA Rakovník. Pakliže principál (Josef Zach) zlepší jevištní mluvu a lépe si poradí s dětmi v sále, má inscenace čáku na zařazení k výborným amatérským počinům.
V sobotu odpoledne patřilo jeviště souboru VeŠ Velký Šenov a jeho klasicky pojaté pohádce Kterak se čert o princeznu pokoušel. Textu Boženy Fixové je třeba vytknout jisté nelogičnosti (důvod zakletí princezny aj.). Přehlednosti hry bránily také některé nedohrané situace a nepřesně pojaté charaktery postav (sedlák, čert). Soubor nedisponuje kvalitním zázemím, což se projevilo také v estetických dluzích scény. Avšak síla dětské fantazie, vyspělost novoborského dětského publika a rovněž pěkný výkon Martiny Mlčuchové v roli Čertovy báby (cena) zajistily, že diváci neodcházeli nespokojeni.
Sobotní podvečer pak přinesl něco, co ani pamětníci na novoborském jevišti ještě neviděli. Soubor Alternativ I z Hejnic uvedl hru, ale spíše estrádní výstup či tvar typu performance, svého režiséra Ivo Jelínka. Hasičská hlídka v divadle se musela mít na pozoru, neboť záporné postavy, střežící Říši zlých snů, doslova sršely ohněm. Vystoupení mělo plnohodnotnou zvukovou složku, nechyběly africké bubny či živá hra na didjeridoo a zobcovou flétnu. Velmi působivé byly scénické prvky jako brána Říše zlých snů nebo stínohra s vílou. Děti v sále ani nedutaly při efektních kreacích ohnivých příšer, skvělá byla především Dáma s ohnivými kruhy v podání Boženy Táborské (cena). Pohyb dramatických postav po jevišti a jevištní řeč však byly velmi retardující. Souboru by slušela daleko větší pokora k alespoň základním divadelním zákonům.
Přehlídku měl za úkol uzavřít tradiční účastník, soubor Havlíček Zákupy. Učinil tak v neděli dopoledne prostřednictvím inscenace svého režiséra Jiřího Šimka Pohádky naší babičky. Soubor se přiznal, že šlo o poněkud uspěchanou premiéru, a to se v některých scénách skutečně projevilo. Hra uvádí v stručné podobě tři pohádky (Perníková chaloupka, Šípková Růženka, Červená Karkulka), propojené vyprávějící babičkou a naslouchajícími dětmi, z nichž všichni mají také úlohy v pohádnových výstupech. Tradičně problematickou úlohu vypravěče se tu daří ozvlášnit schopnými a dobře rozehranými dětskými představiteli (Šárka Kohoutová - cena za talentovaný výkon). Dobrým řešením rychle se střídajících scén jsou nošené kulisy. Zatím dosti syrové představení má rozhodně šanci na výrazný posun kupředu.
Ačkoli tedy letošní novoborská přehlídka nenabídla nějaké mimořádně vyspělé představení, zcela jistě bylo nač se dívat, konfrontace účinkujících souborů byla inspirativní a zdejší tradiční výtečná atmosféra zůstává zachována. To vše znamenalo hodnotně strávený víkend, za který nelze než všem jeho strůjcům poděkovat.
Pavel Panenka
(Autor byl členem poroty, v níž zasedli také pánové Ilja Bureš a Josef Barták)