Texty: POUZA, Ludvík: V tradici pokračují žáci školy. Klatovský deník, 22. 1. 2010

Kromě sokolovny (kde se zároveň promítalo kino) ochotníci využívali také přírodní scény v tzv. Zahradě oddechu. V součinnosti s osazenstvem a pacienty místní léčebny TBC zde například sehráli Stroupežnického Naše furianty. Největší pozornost široké veřejnosti si divadelníci z Kašperských Hor získali svým zapojením do oslav 600. výročí založení hradu Kašperku v roce 1956. Slavnostní premiéru jejich mimořádně výpravného představení, hry Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně, doplněného početným komparsem, zhlédlo na nádvoří hradu večer 4.srpna 1956 téměř jedenáct stovek diváků.

Kašperskohorské ochotníky znali diváci také v okolí, například ve Stachách, Nezdicích, Žihobcích, Rejštejně nebo Velharticích. Za zmínku stojí i skutečnost, že v 50. letech 20. století se v Kašperských Horách rozvíjelo také loutkové divadlo zejména díky Emilu Kotrbovi a Josefu Mrnkovi. Poslední vzepětí loutkové scény, která měla své tradiční sídlo v budově pozdějšího tzv. klubu Lesního závodu, zaznamenáváme počátkem 60. let. Jak se dovídáme od pamětníků, právě v těchto prostorách probíhala většina úvodních zkoušek místních ochotníků. – Je třeba také připomenout, že loutkové divadlo s vlastními loutkami a kulisami hrávali v polovině 50. let také bratři Hammerbauerové v budově školy v blízkém Tuškově. Komplet této originální loutkové scény se dochoval a díky učitelce Jaroslavě Voráčkové byl získán do sbírek Muzea Šumavy.

Důležitým centrem dramatického umění v Kašperských Horách bývala také místní základní škola. V 50. letech nezůstávala v ničem pozadu za svými dospělými protějšky. Lidé dodnes vzpomínají na výpravné pohádkové hry režírované učitelem Josefem Bártíkem, jako Za štěstím (1950), Vánoční země, O Měsíčníku, Slunečníku a Větrníku (1951) nebo Popelka (1957). V posledně jmenované pohádce vystoupili v hlavních rolích Popelky a prince Božena Pešťáková (Nováková) a Jiří Pěnek. – V současné době jediným nositelem divadelních tradic v Kašperských Horách je divadelní kroužek při základní škole, který vznikl v roce 2002. Pod vedením učitelky Dagmar Ševčíkové děti dosud nastudovaly 10 pohádkových her. Nejraději vzpomínají na vystoupení „Bubáci a hastrmani“, které si mohly též zahrát v jedinečných prostorách hradu Kašperku.

Divadelní tradice Kašperských Hor mají nepochybně svou hodnotu a jistě stojí za to je následovat.

Za poskytnutí cenných informací a dokumentů děkujeme pamětníkům a bývalým ochotníkům: Jarmile Vojtové, Heleně Pobudové-Trčkové, Josefu Bártíkovi, Emilu Kintzlovi, Františku Kortusovi, Janu Matasovi, Janu Dadákovi, Jiřímu Pěnkovi.