Texty: POUZA, Ludvík: Končili Madlenkou z kovárny. Klatovský deník, 20. 11. 2009

Za divadelními ochotníky a jejich bohatou tradici dnes putujeme do Měčína. I zde se totiž do konce šedesátých let aktivně žilo kulturním divadelním životem. „Nejprve zde působila Jednota divadelních ochotníků, která byla v Měčíně založena už roku 1897.Jejím zakladatelem byl první místní obvodní lékař MUDr. Jan Bočan (nar. 29. listopadu 1865, zemřel 13. června 1912). Po něm vedl spolekzdejší řídící učitel Adolf Šlégl, který v Měčíně působil v letech 1899 –1904. V roce 1902 byl
místopředsedou Josef Mašek ml., jednatelem Matěj Tykal ml. a pokladníkem například Josef Kubík ml.,“ říká současný kronikář města Roman Tykal. V letech 1897 – 1902 se v Měčíně sehrálo rovných 16 divadelních představení. „Mezi představení, kterádosáhla slušné umělecké úrovně, patřily zejména hry Jedenácté přikázání, Vodní družstvo, Strakonický dudák, Bez lásky a jiné. V roce 1901 uspořádala Jednota divadelních ochotníků v Měčíně představení Kříž
u potoka od Elišky Peškové dle románu Karoliny Světlé. V představení hostoval člen Spolku divadelních
ochotníků Tyl v Klatovech Jan Němejc. U příležitosti sjezdu rodáků, který se konal 15. – 17. srpna 1902,
sehrála jednota národní hru ve čtyřech jednáních od F. F. Šamberka Karel Havlíček Borovský,“ pokračuje
kronikář města ve výčtu divadelních aktivit tehdejších měčínských ochotníků.
V roce 1919 byl v Měčíně založen Sokol a v roce 1927 také fotbalový sportovní klub. Oba tyto spolky
pořádaly od svého založení divadelní představení, zejména pro získání finančních prostředků pro potřeby
své zájmové činnosti.
„V letech 1932 – 1945 působil v Měčíně jako ředitel základní školy Václav Dvořák, který organizoval s
členy výše zmíněných spolků nastudování různých her se zpěvy. V období 2. světové války pak pod
záštitou místní Osvětové komise. Divadelní představení se tehdy konala každých čtrnáct dní. V roce 1947
sehrál Svaz české mládeže v Měčíně divadelní představení bratří Filipů Bílý člun. S touto hrou hostovali
herci i v okolních vesnicích. Výtěžek z těchto představení byl určen na zakoupení nových jesliček pro
kostel sv. Mikuláše. V následujícím roce 1948 sehrála tato organizace hru arcibiskupa Josefa Berana V
temnotách a hru Její veličenstvo láska. Výtěžek ze všech divadelních představení v Měčíně i v okolí byl
věnován na pořízení nových zvonů ve farním kostele.
Po roce 1948 se spojil Sokol a Sportovní klub v jeden spolek s názvem TJ Sokol Měčín a opět pořádal
divadelní představení, pod vedením učitele a pozdějšího ředitele měšťanské školy Františka Komance.
Tehdy byly uvedeny například hry Sládci a Když hrozny zrají. V roce 1958 byla v Měčíně založena místní
pobočka Československého svazu zahrádkářů a ovocnářů. Tento spolek počal hned po svém ustavení
také organizovat pořádání divadelních představení. V roce 1959 byla nastudována a uvedena například
hra Třetí zvonění. V roce 1961 pak hra Rodinná vojna. V roce 1965 byla zdejšími ochotníky z řad členů TJ
Sokol sehrána hra Když ptáčka lapají. Čistý výtěžek byl věnován na výdaje účastníků 3. spartakiády. Po
roce 1968 tradice amatérského divadla v Měčíně zcela zanikla. Poslední hrou místních ochotníků byla
Madlenka z kovárny,“ doplnil informace Roman Tykal, který informace získal z vyprávění od pamětníků, ze
zpravodaje místní farnosti a z časopisu Šumavan.