Texty: Pačejov, POUZA, Ludvík: Pačejovští herci hrávali často i v okolí. Klatovský deník 26. 2. 2010

V lednu 1921 Sbor dobrovolných hasičů v Pačejově postavil jeviště ve škole a tam sehrál veselohru „Růžová pouta“ s hudbou pana Holuba z Velešic. Stalo se však, že Karel Sluka, který byl obsazen do hlavní role, se těžce roznemohl a tak bylo představení ohroženo. Přátelskému hasičskému sboru do Velešic bylo jeviště zapůjčeno zdarma, avšak za ztracené věci musel uhradit 10 korun.

Na začátku roku 1922 byla zahrána divadelní hra ,,Žabec“. Současně nacvičovaly divadelní pohádky děti ve škole. Hrály převážně ve školním kabinetě. Byly to například divadelní hry „Dráteníček“, „Dopis prezidentovi“, „Za život do nebe“ a „Nanynka z Týnce“.

Rokem 1925 divadelní nadšení v Pačejově nějak ,,usnulo“. Důvody jsou nejasné. V roce 1926, kdy začal psát první kronikář, řídící učitel Karel Stuchl, obecní kroniku, obohatil další písemné zmínky o zdejších ochotnících. Na Boží Hod 25. 12. 1927 odpoledne sehráli ochotníci po dvouleté přestávce divadelní hru od Skružného ,,Ptačí mozky“. Hru režíroval učitel a zároveň jednatel sboru Karel Stuchl. Na oslavy 10letého trvání republiky ochotníci zahráli historickou hru ,,Lešetínský kovář“. Navzdory nepřejícímu počasí chuť ochotníků zahrát co nejlépe rostla. Také školní děti stále nacvičovaly divadelní hry. ,,Kašpárek na vandru“, ,,Honza v zakletém zámku“ později i „Kouzelný prsten“ nebo ,,Pro princeznu Svobodu“.

Roku 1931 v hostinci u Vaněčků předvedli ochotníci při hasičském sboru divadelní hru ,,Staří blázni“. Hru režíroval Karel Stuchl. Tehdy účinkovali: Vojtěch Levý, Josef Nešpor, František Behenský, František Jára, František Ševčík, Vojtěch Průcha, Anna Veringerová, Anna Buchtová a Marie Průchová. Nápovědu vykonával učitel zdejší školy František Filip. Vstupné činilo pro I. místa 4 koruny, II. místa 3 koruny a k stání 2 koruny. Čistý výnos z tohoto divadla činil 262,40 korun. Z výnosu věnoval sbor škole 100 korun na zakoupení šicího stroje, jako součásti výuky.

28. říjen 1936 byl oslaven za účasti všech spolků. Místními ochotníky byla sehrána divadelní hra ,,Ryba a Host“. Výsledek divadla morálně i finančně byl velmi dobrý. Zdejší škole bylo věnováno 100 korun na zakoupení hodin a zbytek výtěžku byl určen pro připravovanou stravovací akci. Tato divadelní hra byla sehrána ještě v Těchonicích a v Maňovicích. Z výtěžků mohla být pořádána pro chudé děti stravovací akce po dobu dvou měsíců. Čtyřicet dětí dostávalo půl litru polévky denně.

Tento rok bylo nutné také obnovit malbu na dekoracích jeviště. Tato práce byla svěřena malíři Evženu Trunečkovi. V lednu 1937 bylo sehráno školními dětmi divadlo ,,Obr a Paleček“. V prosinci téhož roku byla na repertoáru divadelní hra ,,Jízdní hlídka“. Příjem činil 533,70 koruny, vydání bylo 217,20 korun. Místním dětem bylo věnováno 100 korun a ještě zbylo 216 korun. Už v lednu 1938 nastudoval Evžen Truneček Prostějovský s ochotníky veselohru ,,Čárliho teta“. Na hasičské schůzi bylo konstatováno, že obecenstvo vychází sboru vstříc a pilně představení navštěvuje. Sbor tak získává finance na nákup potřebných hasičských pomůcek. Divadlo má také morální dopad.

Začala druhá světová válka. Přesto hasiči plánovali v tomto roce ještě mikulášskou zábavu s kuplety. Po válečných letech se ochotníci pustili znovu do nacvičování. Bohužel, nejsou známy žádné záznamy ani fotografie, pouze matná vzpomínka jedné z hereček paní Marie Cikánkové. Nejznámější hra byla ,,Naši furianti.“ Jednoho ze sedláků hrál Vojtěch Levý, jeho dceru Marie Holubová - Cikánová. Druhého sedláka Vojtěch Průcha čp. 27 , jeho syna Karel Průcha čp. 20. Premiéra se hrála v hospodě u Vaněčků. Divadla v Pačejově hrával také Buchta František, Chaluš František, Benedikt Matěj z Velešic, který v té době hrával také s ochotníky ve Velešicích, Milada Karešová, Kopáček Václav, Marie Reisingerová – Němečková, Božena Holubová – Průchová a další. Kromě divadelních her se nacvičovaly ve vsi dožínky, konopická, máječková a jiné slavnosti, které náležely k ročnímu období. Tyto akce se odehrávaly většinou ve dvoře větších hospodářů. Např. u Levých, u Průchů, u Hlaváčů ve Velešicích. Tato tradice se udržovala v pozdějších letech. Režiserem tehdy býval také Miloslav Barborka.

Přišla padesátá léta. Znovu se sešla parta lidí, kteří měli talent, stejné nadšení, chuť bavit sebe ale hlavně ostatní. Byli to lidé různého povolání, věku i místa bydliště. Divadelní dění se však posunulo o kousek dál, a to do Pačejova – nádraží. Odtud byla také většina ochotníků. Docházeli ochotníci i z Velešic, známý již ochotník Matěj Benedikt z Pačejova – vsi, Miloslav Barborka, Jaroslav Cikán, docházeli i z Olšan, například Václav Žitník, paní Vodičková a další. Dalšími ochotníky na Pačejovsku byli třeba manželé Divišovi, manželé Chasovi, Svoboda, Ceplecha, Barborka, Vondryska, Diviš Matěj, Petřík Jan, Benedikt, manželé Bendovi, manželé Kopáčkovi a již zmíněná Květa Půtová a další. Dnes z těchto herců již nikdo nežije. Jako poslední zemřela paní Kopáčková v září 2009.

Další kategorií ochotníků byla mladá děvčata, podle potřeby i nějaký ten chlapec. Děvčata zpívala, někdy i tancovala, zkrátka hrála třeba i vesnickou chasu. Byla to Dáša a Zdena Půtů, Hošková Anna, Barborková Jitka, Čadová Irena, Chasová Jarmila, Bendová Alena , Saláková Božena z Kvášňovic. Opomenout se nesmí muzikanti, kteří doprovázeli ochotnický soubor a bez kterých se žádné vystoupení neobešlo. Každý je znal ,vždyť hrávali na vesnických tancovačkách a bálech. Byl to například Šťastný Antonín, František Kába se svým ,,saksíkem“. Divadelním muzikantem býval Veringer, Zeman, Kašpar František, František Šiška. Ochotníci hostovali i v jiných vesnicích. V Oselcích, Olšanech, v Soběsukách. V roce 1957 se hrála ještě třeba slavná ,,Česká polka“, v roce 1958 ,,Pasekáři“. Také se hrála ,,Muzikantská Liduška‘‘. Hrály se estrády a další. Dne 18. prosince 1955 sehrály děti pohádku ,,O dvanácti měsíčkách‘‘. Pohádku s nimi nastudoval učitel školy Jan Petřík.