Texty: RICHTER, Luděk: Na cestě (k ženám i mužům). Amatérská scéna 2010, č. 1, s. 33.

Na cestě (k ženám i mužům)

Luděk Richter

Studenti oboru dramaturgie kultury Slezské univerzity v Opavě uspořádali 12.−14. listopadu 2009 již 3. ročník festivalu (nejen) studentského divadla. K vidění na něm bylo jedenáct kratších i celovečerních inscenací, které až na jeden dva slabší okamžiky překvapily vysokou úrovní, především herectví.
To platí pro olomoucký Ansámbl a jeho psychothriller Cool Pool i pro brněnský Amadis a jeho inscenaci Plný kapsy šutrů, kde je už třeba hlídat, aby se herecké umění nezvrhlo v sebeukájivou exhibici tohoto umění samého. Minimalistické, leč barvité herectví vyniklo i v scénickém čtení Storáče brněnského souboru Pumowo, stejně jako u souboru Naboso Boskovice, který předvedl voicebandový, až perfekcionistický Magorův sbor, snad jen příliš zploštělý oproštěním od jakéhokoli emocionálního výrazu. Sedm kulí jako v Sarajevu (Theatr Ludem Ostrava) se vymykalo tím, že jde o detektivní grotesku určenou dětem a také chvalitebnou odvahou pedagožky Hany Galetkové přijít před své studenty na trh s vlastní kůží. Hostem z „jiné planety“ (v dobrém slova smyslu) bylo Krvavé koleno pražského Taty Iyumni. Jediná loutková inscenace potěšila snad všechny schopností promlouvat scénograficko-akčními prostředky, poeticky hororovou groteskností i hřejivým lidským posláním. Sami opavští studenti (převážně studentky) sdruženi pod názvem Přeseděla jsem si nohu předvedli ve třech aktovkách poctivé úsilí o hledání současné dramaturgie i dovednosti v jejím převádění do scénické podoby. Rezervičky i rezervy byly ve většině případů v dramaturgii − v umění předávat srozumitelně jednotlivé informace a vázat tyto motivy do řady, jež sděluje smysl, přináší působivé téma.
Připočteme-li k tomu všemu dvě čtyřdenní dílny, zaměřené na dramaturgii a pohyb, a tři hojně navštívené a dělné rozborové semináře, šlo o dobře naplněné a příjemně strávené tři dny.