Texty: SLAVÍK, Mirek: Pohled na některé inscenace Setkání divadel v Ostravě - Song pro dva. Amatérská scéna 2010, č. 1, s. 28 - 29.

Velké rozpaky diváků vzbudilo i představení Pradivadla Rýmařov Song pro dva aneb Každý má svého Leona Severského. Hudební komedie Neila Simona, uvedená na Brodwayi poprvé před třiceti lety, je příběhem o setkání známého a úspěšného hudebního skladatele se svéráznou, poněkud excentrickou začínající textařkou a o peripetiích jejich profesního i osobního partnerství. Rýmařovská inscenace má všechny nectnosti agenturní zájezdovky herců z oblastního divadla. O všech složkách inscenace, včetně herectví, se dá říci, že je to takový slušný průměr, ale také platí, že ve více než tříhodinovém představení se střídaly nekonečné dialogy s písněmi v kýčovitém hudebním aranžmá střihu dvojice Eva a Vašek, snad s rozdílem, že duo Eva a Vašek sice bez rozpaků vykrade ze současné populární hudby cokoliv, etika neetika, ale zpěvačka Eva alespoň dobře intonuje, což se, bohužel, o představitelce ženské role v rýmařovské inscenaci říct nedá. Přitom autorem hudební složky této komedie není nikdo menší než Marvin Halmisch, držitel několika Oscarů, snad nejžádanější americký autor filmové a divadelní hudby posledních desetiletí. Je jisté, že tříhodinová konverzačka se zpěvy pro dva herce je látka pro hereckou (režijní a muzikantskou) extratřídu, která divadelní čas na jevišti zorganizuje tak, aby tam nerostly palmy, a bude se pořád na co dívat. Rýmařovským se, bohužel, stalo, že jediným osvěžujícím prvkem inscenace byla skupina kulisáků, která v pauzách přestavovala scénu pokaždé v jiném oblečení.