Texty: V Chlumci konečně otevřeno! Hromada, 2006 podzim

V Chlumci – konečně otevřeno!
V rodišti Václava Klimenta čekali na vlastní divadelní budovu snad od Klicperových dob. Při té příležitosti vyšla knižně Historie Chlumeckého divadla od Antonína Lauterbacha, věnovaná divadelnímu festivalu Klicperův Chlumec, druhé nejstarší české ochotnické přehlídce (letos 69. ročník!)
V předmluvě dr. Karla Richtera se píše, že ochotnické divadlo v Chlumci nad Cidlinou, stejně jako na celém českém území, bylo pilířem českého kulturního života a všeobecnou školou národního uvědomění. A že Antonín Lauterbach se stal živou legendou chlumeckého divadla, počínaje místní pěvecko-ochotnickou jednotou až po dnešní divadelní spolek Klicpera. A Lauterbachova kniha sugestivně připomíná slavnou minulost a nové divadlo otevírá oponu k pokračování v přítomnosti i budoucnosti.
Všichni si pamatujeme nehostinný a akusticky drtivý sál sokolovny, kde se odehrávaly minulé ročníky Chlumeckého festivalu a proto musíme vzdát hold současnému vedení města i úsilí divadelníků, že se jim podařilo pro chlumecké a okolí dovést k závěru letitou touhu – mít vlastní pořádné divadlo. A je to tak, technicky dobře vybavená, pro diváky příjemná, akusticky tentokrát výborná divadelní budova, zrobená z někdejšího kina se určitě stane svátkem hodným zájmu místního publika i souborů, které sem přijedou hrát. A jistě bude i povzbuzením pro místní soubor, aby rozehrál své ochotnické ideje, své plány a dřímající zatím nadšení, které by si zasloužilo mladou krev, prostě partu snů, protože divadlo se už stalo skutečností.
Oslavy otevření divadla zahájily i nový ročník Klicperova Chlumce a domácí se na to vyzbrojili nastudováním hry nikterak lehké. Muzikálová podoba filmu Někdo to rád horké se pod názvem Sugar hraje především na profesionální scéně, kde jsou k dispozici dobří herci, zpěváci a tanečníci. Před časem si na ní troufli i v Polici nad Metují a pojednali ji po svém, amatérsky, s vtipem ironické nadsázky, báječným Joe (Josefinou) a Jerrym (Dafné), leč méně přesvědčivou Sugar. Poličtí si nelámali mnoho hlavu s autentickou hudbou a nahradili ji playbackem. V tom byli Chlumečtí odvážnější – hudební nastudování (a podpora mikroporty) v podání Sólistů Gig Bandu Melodybrass (řídil Jan Petrovický) nemělo chybu, taneční kreace téměř muzikálového rozměru byly půvabné a svěží (choreografie Jana Karlíková) a Sugar – prostě k zulíbání, určitě by po ní mohla sáhnout i některá muzikálová produkce, od zjevu po pěvecký projev, kostým, prostě Marilyn Monreau z Chlumce! Herecké party a situace i scénické řešení občas byly rozpačité, ale co naplat, nelze všechno jako z partesu. Za prací celého souboru a režiséra Jaroslava Málka je vidět spousta hodin dřiny, sebeobětování a nadšené práce, kterou místní publikum ocenilo bouřlivým potleskem. Jako kdyby přijel Karlín!
Ve slavnostním představení si dokonce zahrál i Antonín Lauterbach a starosta Chlumce, ing. Uchytil. A pěkně jim to slušelo v rolích miliardářů, pan Lauterbach byl dokonce nejsoustředěnější postavou, kterou celý herecký soubor v tu chvíli respektoval jako hvězdu!
Popřejme chlumeckým, aby si svého divadla užili, aby mohutněli v řadách a dospěli v uměleckých metách k dobrému divadlu, které osloví nejen domácí vlastní publikum, ale spoustu radosti popřeje všude, kam „chlumecká noha“ vstoupí. A propó, to divadlo je opravdu nádherné!
-sg-