Texty: STROTZER, M.: Kulišťkova Bačova dcera vzkříšena ve Valašské Bystici. AS 2010, č. 1

Kulišťákova Bačova dcera
vzkříšena ve Valašské Bystřici

Milan Strotzer

Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm připravilo pro rok 2010, kdy uplyne 40 let od úmrtí jeho spoluzakladatele a také spisovatele a dramatika Miloše Kulišťáka, několik akcí, jimiž chce uctít jeho památku, připomenout osobnost neúnavného organizátora kulturní, ochotnické, kronikářské a národopisné činnosti. Mj. požádalo divadelní soubor CHAOS z Valašské Bystřice o nastudování jedné z jeho her, a sice Bačovy dcery. Režie se ujala Bohumila Bitalová, která před časem s valašskobystřickým souborem nastudovala jinou jeho hru, drama Selský práh (viz AS 5/2006).
Hru Bačova dcera autor situoval na valašský venkov konce devatenáctého století. Inscenátoři uvádějí hru těmito slovy: „Vypráví osudový příběh dvou mladých lidí, ve kterém se prolíná nejen láska, umocněna rodinným neštěstím, ale i drobné střípky radosti a dobráckého škádlení obyčejných lidí. Jako neblahý jev zde Miloš Kulišťák připomíná alkoholismus a s ním spojené ožebračování rodin. Byla to těžká doba našich staříčků a prastaříčků. Ale pro nás má stále svoje nepopsatelné kouzlo, které nás často přivádí ke vzpomínkám na jejich osudy. Pevně věříme, že nejen příběh, ale i krásné dobové kroje a malebné valašské nářečí bude pro diváky v dnešní době možná ještě zajímavější než v době, kterou hra popisuje.“
První nastudování Bačovy dcery se uskutečnilo v roce 1939 v Hážovicích v autorově režii. Další uvedení nebylo v roce 1941 povoleno z moci úředníků ONV ve Vsetíně a Oberlandratu v Ostravě. Hrála se pak hojně po válce až do té doby, kdy osobnost Miloše Kulišťáka měla být v padesátých letech zapomenuta, neboť, dle tehdejších vsetínských okresních mocipánů, autorovo přátelství s někdejším ředitelem zemědělské školy Emanuelem Venclem a jeho tvorba byly pokládány za oživování politických názorů agrárníků. A tak více jak půl století muselo Kulišťákovo dílo počkat na vzkříšení. Premiéra nového nastudování ve Valašské Bystřici se uskutečnila 9. ledna 2010. Když ne autor sám, dožila se této satisfakce u příležitosti svých 82. narozenin jeho dcera, paní Irča Drápalová-Kulišťáková. Napsala o tom redakci AS: „Nevěděla jsem o tom, až když zkoušeli, tak mně to řekli. Mám velikou radost. Na první představení jsem se nedostala. Venku sněžilo, foukalo, nebylo možné projet. Plakala jsem a musela čekat, až to budou hrát v Rožnově. Do posledního místa zaplněné hlediště. /.../ Paní Bitalová všechno zvládla na výbornou. Hodně nových mladých herců za podpory zkušených. Hlediště nešetřilo na otevřené scéně aplausem a smíchem. I když venku bylo zima, hosté odcházeli se smíchem, veselí.“