Texty: BRŮČEK, Josef: 45. Skupovy Strakonice

45. SKUPOVY STRAKONICE
Krajská loutkářská přehlídka

V tradičně přívětivém prostředí, které v Městském kulturním domě vytvořili členové LS Radost a zaměstnanci KD proběhla loutkářská přehlídka, které se soutěžně účastnilo pět představení čtyř souborů.

Strakonice, LS RADOST- Václav Novák: O dobré duši, r. Václav Novák, cena za hudbu v inscenaci.
Autor Václav Novák ve svých textech vždy řeší zajímavé etické problémy. Domnívám se, že v textu O dobré duši je zatím nejčitelnější a nejjasnější. Přesto má inscenace mnohé rezervy. Následně se pokusím poněkud podrobněji popsat, co viděl divák na jevišti.
Inscenaci otevírá (myslím, že ne nezbytný) dialog činoherců v rolích Správce a Kořenářky. Na scéně, kde se zdají živí herci příliš hmotní, jsou později, i když pěkné marionety zvířátek voděné loutkoherci v černém, příliš malé. Muzikanti (v pravém rohu scény) a dvě zpěvačky (v levém rohu scény) otevírají pohádku hudbou, zpěvem a tancem jednoduchých loutek vil a rusalek. Hlavní hrdina Mravenec přichází se svými přáteli na scénu. Jezevec, Liška a Zajíc si na mezi od muzikantů „vypůjčili“ hudební nástroje a pokoušejí se na ně hrát. Přerušuje je PANÍ HOR, poroučí, že mají skončit, protože probudili Ozvěnu. Zároveň je varuje že kdyby zazpívali její magickou píseň, zle se jim povede. PANÍ HOR odchází, zvířátka s nástroji se pokouší ještě jednou hrát, přeruší je padající kamení, které přimáčkne Mravence k zemi. Ostatní zvířátka pod různými záminkami zbaběle prchají.
Přichází Obr, pomáhá Mravenci a stěžuje si, že je sám. Mravenec mu nabízí kamarádství. Chvíli si hrají, pak Mravenec odchází za svými povinnostmi. Přicházejí Mravencovi „kamarádi“. Dozví se, že Mravenec kamarádí s Obrem, dostanou strach, aby je ti dva nevyhnali z lesa a našeptají Obrovi aby zazpíval PANÍ HOR zakázanou písničku. Obr zazpívá a odejde se přeměnit v kámen. Přijde Mravenec, a když se dozví, co se stalo, rozhodne se Obra zachránit. Po intermezzu zpěvu a tance, rusalek a skřítků se Mravenec objevuje v podzemí u Krále, který mu pod podmínkou, že na zemi najde Dobrou duši, dá tři přání. Mravenec se vrací na povrch, kde najde své „přátele“ zbité muzikanty, kterým sebrali nástroje. Mravenec dá každému z nich jedno přání, přátelé se uzdraví a mimochodem ho nazvou dobrou duší. Mravenec (bez kouzelných přání) odchází znovu do podzemí za králem. Král Mravenci nabídne možnost obětovat se za Obra. Mravenec to přijímá a Obr je svobodný. V závěru přichází ke svým přátelům Mravenec, kterého osvobodila PANÍ HOR.
Myslím si, že vyznění zajímavé práce pana Nováka brání velmi krátká doba, kterou dává souboru na seznámení se s textem před premiérou a jeho vlastní režie. Věřím, že dobrý režisér by hru O dobré duši přivedl až k nominaci na LCH. I to, že jsem si při sledování představení O dobré duši vzpomněl na Podobenství z Evangelia podle Matouše, navozuje, že síla myšlenky byla na jevišti dostatečně velká, aby přivedla diváka k zamyšlení.

Strakonice, LS RADOST- Helena Kolaříková: Jak Mecháček s Bedrníčkem zachránili vílu, r. Helena Kolaříková, doporučení na LCH. (Marionety – černé divadlo.)
H. Kolaříková ve svém druhém pokračování série o Mecháčkovi a Bedrníčkovi vsadila více na příběh. Proto její inscenace byla čitelnější a přehlednější než ta z minulého roku. Lesní víle se dvoří zlý čaroděj, který jí po odmítnutí začaruje. Sova poradí dvěma kamarádům, kteří ji chtějí zachránit, použít rostliny vratič, pomocí kterého se mohou dostat do vzdálených míst (a času?). Mecháček a Bedrníček se tak dostanou do Egypta, tam získají semeno kouzelné kytky, kterou po návratu (pomocí vratiče) zasadí poblíž zakleté víly. Kouzelná rostlina vyroste, vykvete a kapky jejího nektaru (efekt černého divadla) jí osvobodí.