Texty: LÁZŇOVSKÁ, Lenka: Sněhová a divadelní nadílka ve Vysokém - Manželství na druhou aneb... Amatérská scéna 2009, č. 6, s. 22 - 28.

Georges Feydeau a Maurice Desvalliérs (překlad a úprava Z. a D. Mošovi): Manželství na druhou aneb Barillonova svatba, divadelní soubor MKZ Horšovský Týn. Zkušený režisér Václav Kuneš se svým souborem s fraškou G. Feydeaua (mylně označenou za vaudeville) nesetkává poprvé. Zvláště úspěšná byla jeho inscenace hry Ten, kdo utře nos. Kuneš i tuto hru upravil a zpřehlednil. Osobně si myslím, že nepatří mezi nejlepší Feydauovy práce, takže úprava, až snad na zbytečné slovní aktualizace, jí rozhodně prospěla. Komická hříčka potřebuje lehkost, nadsázku a režijně udělané situace. Z důvodu, který neuměl vysvětlit ani režisér, se inscenace ve Vysokém zcela rozpadla. Byli jsme svědky místy až realistického kusu s figurkami, v němž chyběly situace, herecká souhra. Můžeme mluvit o rozporech v základním režijně-hereckém stylu inscenace. Velmi nečitelný je zkušený Michal Pivoňka v titulní roli. Jeho postava je pod tlakem, což vyžaduje aktivitu, tj. změny v temporytmu. Škoda, Hana Žáková v roli madam Jambartové tak ve stylu zůstala osamocena. Nepomohla ani pauza, navíc inscenaci půlící velmi nelogicky. Kostýmy i výprava jsou trochu klišé. Některé postavy jsou typově obsazeny proti žánru (např. subtilní mladík by se spíše než na starostu hodil na magistrátního úředníka). Každý den není holt posvícení.