Texty: BERANOVÁ, Katka: Liberecké regionální kolo Wolkrova Prostějova. AS 2002, č. 2, s. 42.

Liberecké regionální kolo Wolkrova Prostějova

Krajské kolo probíhalo 23.3.2002 v příjemném prostředí Experimentálního studia v Lidových sadech v Liberci za poměrně malého zájmu veřejnosti. Celkem se zúčastnilo 7 recitátorů v I. kategorii, 6 recitátorů v II. kategorii a 2 soubory. Účastníci byli z Liberce, Turnova, České Lípy a Semil, nebyl tedy zastoupen okres Jablonec nad Nisou. Následující řádky budou věnovány nejlepším výkonům v jednotlivých kategoriích, tj. recitátorům a kolektivům, kteří postoupili na národní přehlídku do Prostějova. Sledovala ho a hodnotila tříčlenná porota, která pracovala ve složení: Mgr. Eliška Herdová, Milena Šajdková a Ladislav Dušek.
V 1. kategorii to byli 4 recitátoři. Jakub Bachtík s texty Terry Pratchet a Gray Joliffe: Nefalšovaná kočka – Nemoci; Martin Reach: Žurnalista aneb Nesem vám noviny… Dramaturgický výběr textů pro přednes odkazuje na recitátorův smysl pro humor a na schopnost jeho sdělení, na smysl pro nadsázku a nadhled. Recitátorův nadhled a smysl pro nadsázku mu umožňuje sdělit poselství textů nejen v jejich humorné poloze. Jakub Bachtík (v loňském roce účastník národní přehlídky dětských recitátorů v Trutnově) přednáší oba texty s pochopením pro žánr, gradaci a poetiku příslušného textu, autora a žánru, se smyslem pro nenásilný a inteligentní humor i pro vážnost situace, pokud nastane. Recitátorův vklad je v jeho osobitosti a zaujatosti přednesu, v angažovanosti celé jeho osobnosti, včetně přirozené a nenásilné gestikulace, je kontaktní a otevřený. Svým přednesem zaujme a osloví posluchače, jimž sděluje své stanovisko k textu, který přijal za vlastní. Drobné (odstranitelné) rezervy má tento recitátor v technice řeči.
Milan Novotný vystoupil s texty Robert Fulghum: Možná, možná ne… ; Ivan Kraus: Medová léta. Milan Novotný se představil jako recitátor, který má smysl pro humor a pro jeho sdělení. Má smysl pro nadsázku a jeho nadhled mu umožňuje sdělit oba texty nejen v jejich humorné poloze. Má smysl pro pointování, gradaci a při přednesu obou textu toho využívá. Je to přednašeč, který dokáže zaujmout posluchače a jejich pozornost i udržet, což v minulosti prokázal opakovanou úspěšnou účastí v přehlídkách dětských recitátorů (naposled v r. 2001 svou účastí na národní přehlídce dětských recitátorů v Trutnově). Je kontaktní, otevřený, osobitý a kultivovaný a své potěšení z přednesu přenáší i na své posluchače. Lepšímu vyznění Fulghumova textu by snad mohla pomoci ještě jeho dramaturgická úprava (ačkoli recitátor v něm již škrty provedl), jakož i náprava drobných výslovnostních chyb, které se v míře velmi malé objevily v obou přednesech. Vzhledem k dlouholeté Novotného přednašečské zkušenosti a jeho osobnímu i recitátorskému růstu lze odstranění výslovnostních chyb předpokládat.
Nina Kopecká zvolila pro své vystoupení texty Jacques Prévert: V Paříži; Chálíl Džibrán: O lásce. Nina Kopecká zaujala citlivým přístupem k oběma připraveným textům, jež přednesla s osobním citovým vkladem i zaujetím, a tím zaujala posluchače. Rezervy má tato recitátorka ještě v přesnějším sdělení pochopeného, ve výstavbě celku i jeho jednotlivých částí a v přesném, jasném sdělení pointy, jakož i v technice a výrazu mluveného projevu. To, že je recitátorka schopná dalšího vývoje, prokázala přednesem textu Ch. Džibrána O lásce, v němž došlo v období mezi okresním a krajským kolem WP 2002 ke zlepšení.
Jan Sedláček se představil vyrovnaným přednesem dvou žánrově odlišných textů Charles Cros: Čistotný člověk; Ladislav Velecký: Slunovrat. Je to zkušený recitátor, který se v minulosti pravidelně zúčastňoval dětských recitačních soutěží, a to na dobré úrovni. Je kultivovaný, ukázněný, se smyslem pro situaci, gradaci a pointu, v přednesu textu Čistotný člověk prokazuje smysl pro jemný nenásilný humor, pro nadsázku a nadhled. Je schopen přijmout text za vlastní a sdělit jeho myšlenku; má smysl pro poetiku textu.
V 2. kategorii se prosadily dvě recitátorky.
Michaela Joklová se představila náročnou dramaturgií dvou myšlenkově i literárně náročných textů Gregory Corso: Člověk; Paolo Coeliu: Alchymista, jejichž přednes zvládla s dobrou kulturou projevu, s pochopením, výstavbou a osobním vkladem. Drobné rezervy v celkové stavbě (např. občasné propady v temporytmu a ve frázování) jsou ještě v přednesu textu P. Coeliua Alchymista. Je však v silách této kultivované a inteligentní recitátorky uvedené nedostatky do doby konání celostátního festivalu WP 2002 odstranit. To lze usuzovat mimo jiné i z toho, že v tomto smyslu došlo ke zlepšení přednesu Corsova Člověka v období od okresního do krajského kola WP. Michaela Joklová se představila jako energická a zároveň citlivá a osobitá recitátorka, schopná zaujmout posluchače a sdělit jim své stanovisko.
Anežka Kubátová zvolila dva žánrově rozdílné texty Jiří Orten: Pláč; Leo Calvin Rosten: Pan Kaplan má stále třídu rád. Zvládla je oba se sobě vlastním kultivovaným, osobitým a kontaktním přednesem. Recitátorka má smysl pro humor, pro jeho sdělení a přesné pointování, což prokázala přednesem Rostenova textu, jehož sdělení pomáhá i recitátorčina přesná, kultivovaná významotvorná gestikulace. Na druhé straně se ovšem občas ještě vyskytují drobné výslovnostní nedostatky, neboť se jedná o text jazykově náročný. Ty jsou však, vzhledem k celkové kultuře a kultivovanosti recitátorky (účastnice loňského Wolkerova Prostějova), odstranitelné, stejně jako občasné propady v temporytmu při přednesu Ortenovy básně Pláč.
V kategorii souborů zaujal kolektiv s názvem PODIO. Devět členů divadelního souboru ze Semil zahrálo asi třicetiminutový útvar „divadla poezie?“ či „poetického divadla?“, zkrátka útvar na pomezí žánrů a porota jednohlasně rozhodla o jejich nominaci na celostátní festival poezie Wolkerův Prostějov. Dramaturgická volba Gregérií R.G. de la Serna je šťastnou a objevnou. Umělecké ztvárnění čisté, až naivistické, něžné a hravé. Malé výhrady měla porota k výslovnosti některých účinkujících (špatné sykavky, důrazy ne na předložku), k temporytmu, který by se měl v závěru inscenace zhustit, a k zbytečné ilustrativnosti některých pohybových etud.
Sympatický soubor, který je věkově na hranici „poslatelnosti“, si podle našeho názoru nominaci zaslouží a svou „mladostí“ může být vzorem mladým starcům.
Katka Beranová