Texty: LÁZŇOVSKÁ, Lenka: Sněhová a divadelní nadílka ve Vysokém - Alelujá, dobří lidé. Amatérská scéna 2009, č. 6, s. 22 - 28.

Pietro Garinei a Sandro Giovannini, hudba Renato Rascel a Domenico Modugno: Alelujá, dobří lidé, Doveda Sloupnice. Doveda (Dobrovolný vesnický divadelní ansámbl) pod vedením Markéty Stuchlíkové zraje jako dobré víno. Zdobí je zajímavá dramaturgie, odvaha experimentovat a pouštět se do nelehkých projektů. Tuto inscenaci charakterizuje jasně definované aktuální a přitom nadčasové téma (snadnost manipulace s člověkem, který tak ztrácí vlastní identitu, a to vše bez moralizování a se zdravou mírou skepse) a ve všech složkách naplněný žánr muzikálu. Režisérka a zároveň autorka scény, kterou plně podřídila režijnímu záměru (minimalistická scéna, čistá z hlediska použitého materiálu – dřevo i scénických objektů), takže se podařilo vytvořit jevištní metaforu, má schopnost obrazného vyjádření ve formě poučené práce se znakem (např. scéna s pannou ďábelnou v kleci ve scéně vyhánění zlého ducha), využití světla jako stavebního atmosférotvorného prvku. Dramatické situace jsou dělány všemi prostředky, které má soubor k dispozici a s plným pochopením žánru. Určitě je třeba zmínit výborné zvládnutí přechodů z mluveného projevu do zpívaného, přičemž lze mluvit o hereckém zpívání. Herci hrají, zpívají, pohybují s maximálním nasazením, aniž by se dostávali do křeče, jsou pravdiví a věrohodní. Představení, které jsme viděli, ve druhé polovině vykazovalo určitou inscenační únavu, jako by se najednou nedostávalo režijní invence nebo hereckých sil. Inscenace si podle mého názoru právem odvezla cenu a byla jako jediná doporučena na příští Jiráskův Hronov.