Texty: NOHELOVÁ, Mirka; POP, Aleš: Loutky v Olomouci. Amatérská scéna 2009, č. 6, s. 35 - 36.

Loutky v Olomouci

Mirka Nohelová, Aleš Pop

V olomouckém Slovanském domě proběhl ve dnech 7. a 8. listopadu 2009 již 19. ročník nesoutěžního festivalu amatérských loutkářů Čechova Olomouc. Název nese po zakladateli pořádajícího souboru Kašpárkova říše Ing. Františku Čechovi (1898–1951), amatérském divadelníkovi, nadšeném loutkáři a autorovi mnoha her, z nichž některé patří stále do zlatého fondu domácí i jiných scén, například Křídová pohádka či Drak. Křídovou pohádku provede Kašpárkova říše v lednu k devadesátému výročí svého založení. Úplně prvním představením, které odstartovalo celou tradici souboru, byla 4. ledna 1920 v divadélku na olomouckém předměstí Hejčín hra Doktor Faust.
Ale zpět z historie do současnosti. Pořadatelem festivalu je tedy od začátku jeho tradice Kašpárkova říše se svým zřizovatelem Slovanským domem Olomouc a SAL SČDO. Nad akcí též převzal záštitu Olomoucký krajský úřad a Magistrát města Olomouce. Na tomto místě bychom měli ještě vzpomenout člověka, bez něhož by festival nikdy nevznikl, který jej vymyslel a dokázal doslova vydupat ze země – Zdarka Popa, mnohaletého vedoucího domácího souboru. Letošního ročníku se bohužel již nedožil, zemřel v květnu loňského roku ve věku nedožitých 80 let. Jeho následníci dokázali tradici udržet – děkujeme!
Na festival se mohou přihlásit všechny amatérské loutkářské soubory z celé republiky, které hrají pro dětské publikum. Výběr jednotlivých představení provede přípravný výbor. Akce se koná jako bienále. Letošního ročníku se zúčastnilo sedm souborů.
Cílem Čechovy Olomouce je jednak prezentace souborů před místním publikem, zpestření nabídky divákům, ale hlavně přátelské (a proto nesoutěžní festival) setkávání souborů a sbírání zkušeností a nápadů, vzájemná inspirace. Proto je též ke každému ročníku vydána publikace s určitým tématem, na niž navazuje seminář. Letos to byla MARIONETA, kaleidoskop otázek a odpovědí Slávka a Pavly Kuschmitzových z Prahy. Na praktických ukázkách předvedli zájemcům technologii výroby nejjednodušších marionet. Zároveň na improvizované výstavce dokázali neustále fascinovat dětské návštěvníky i jejich rodiče či prarodiče předváděním ukázek ovládání a hlavně tím, že si děti mohly všechno vyzkoušet samy a na vše si sáhnout. Není krásnější pohled než na rozzářené dětské oči. Slávku a Pavlo – moc vám děkujeme! Po dlouhé době byla též obnovena tradice společenského večera – tentokrát s cimbálovou muzikou, varietním vystoupením dětského souboru Jitřenka DDM Mladá Boleslav – černé divadlo doplněné fluorescencí – mimochodem, velmi dobré úrovně a s humorným předtančením pana Tomáše Kapsy z Rakovníka.
Jak vše probíhalo?
Festival uvedl současný vedoucí souboru Aleš Pop a pak se slova ujal primátor města Olomouce pan Martin Novotný – velice mu děkujeme za slova i podporu! Nakonec pak ještě za SAL vystoupil JUDr. Petr Slunečko.
Jako první vystoupilo loutkové divadlo Jiskra Praha-Kobylisy s inscenací JUDr. Petra Slunečka Havraní pohádka. Marionetami provedený příběh dítěte vychovaného mezi havrany, zasazený do doby třicetileté války. Hra s podtextem mírového poselství určená spíše pro větší děti.
Loutkové divadlo Kováček Praha připravilo pro dětské diváky milý zážitek oblíbeným evegreenem Jiřího Jaroše Tři prasátka. Vtipná, svižná „maňáskárna“ s živou hudbou dětského diváka zcela zaujala a v „dospělácích“ zanechala velmi příjemné pocity.
Třetí představení zahrál soubor Srdíčko z Vysokého Mýta. Titul J.B. Hellera Zimní pohádka o pejskovi a kočičce jak šli hledat roztrhanou peřinu paní Zimy patří také k dětmi velmi oblíbeným. Barevná scéna, výrazné loutky a tradičně dobrá interpretace souboru, to byla záruka úspěchu u dětského diváka.
Následovala inscenace již jednou citovaného dětského souboru Jitřenka DDM Mladá Boleslav. Hra L. Dvorského Šnofonius a Mordulína byla provedena, jak je jejich velmi dobrou tradicí, technikou černého divadla. Přiznáme se za pořadatele, že právě černé divadlo je důvodem, proč je tento soubor zván na festival pravidelně. A samozřejmě pro vysokou úroveň dětského projevu, který nese znaky dobrého pedagogického i uměleckého vedení manželů Vidlařových – tleskáme jim i souboru!
Další den festivalu otvíralo divadlo Povidlo z Otrokovic vlastní vtipnou a svižnou úpravou pohádky Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Je třeba připomenout, že jde o divadlo, které při povodních přišlo o úplně všechno a vstalo doslova jako Fénix z popela. Ač nemá stálou scénu a vlastně žádné zázemí, jejich inscenace v lehce improvizovaném prostředí – scéna byla postavena na podlaze loutkového sálu po odstranění několika řad sedadel – zaujala zpěvem, škálou nápadů i humorem. Děkujeme a tleskáme!
Loutková scéna Před Branou z Rakovníka přivezla dětmi velmi oblíbenou pohádku Nadi Mikeskové Budulínek. Rakovničtí opět dětského i dospělého diváka nezklamali. Dědeček a babička v podání živých herců byli přirozeným pojítkem mezi diváky a loutkami, působili přirozeně a nepotlačovali dominantní postavení loutek – maňásků Budulínka i lištiček. Velmi vyvážené představení.
Jako poslední se prezentoval domácí soubor Kašpárkova říše inscenací z pera své „kmenové autorky“ Mirky Nohelové úpravou pohádky Sůl nad zlato. Na inscenaci bylo velmi sympatické zapojení velmi mladých členů souboru. Ti, ač ještě nezkušení, předvedli pěknou inscenaci a rozhodně neudělali svým výkonem pořádajícímu souboru ostudu – zaslouží si potlesk!
Na závěr ještě nelze nezmínit domáckou atmosféru festivalu podtrženou kuchyní a barem „U draka“. Všem děvčatům, která se starala o žaludky účinkujících, patří závěrečný dík!
Nu, a na úplný závěr – ať žije 20. Čechova Olomouc v roce 2011!