Texty: Opony obecně, RICHTER, Luděk: Praktický divadelní slovník. Praha, Dobré divadlo dětem 2008, s. 121. Heslo Opona

RICHTER, Luděk: Praktický divadelní slovník. Praha, Dobré divadlo dětem 2008, s. 121.
Opona
1. textilní či jiný výkryt v portálu, který shrnutím na jednu stranu, roztažením do stran či vytažením vzhůru, případně roztažením a současným povytažením do horních rohů portálu (francouzská opona) odkrývá jeviště a zatažením jej zakrývá. Opon může být na jevišti i více: např. revuálky v hloubi jeviště.
Opona byla používána v římském divadle a znovu od renesance. Funkce opony:
a) je vizuálním znamením začátku a konce jednotlivých částí či celé divadelní inscenace;
b) člení a rytmizuje inscenaci;
c) umožňuje skrytou přestavbu a tím vytvoření iluze místa, prostředí (zároveň
však znamená narušení iluze plynulého děje);
d) tematizována zdůrazněním může se proto naopak stát znakem divadelnosti, teatrálnosti – neiluzivnosti;
e) odděluje diváky a jeviště či jeho část, nemusí však nutně znamenat jejich úplné oddělení, neboť děj či divadelní dění může pokračovat mimo zakrytou část jeviště: na předscéně, v hledišti…; děj může také za zavřenou oponou pokračovat ve zvukové složce.
Zakončovací a rytmizační funkci opony může plnit i setmění (úplně či částečně), zvukový signál (gong…), hudební mezihra, nebo jen změna ve způsobu vystupování, podle níž divák pozná, že to, co právě vidí, není součástí děje fabule tvořeného jednáním postav, nýbrž přestavba scény.
Frekvenci užití opony a délku doby, kdy je zatažena je třeba pečlivě zvážit, zejména ve vztahu k délce a síle dění mezi nimi, aby nevznikl pocit, že se víc přerušuje, než hraje;
2.slang. děkování, klanění (měli deset opon – museli se desetkrát děkovat).