Texty: CHLUBNÝ, Jan a VYKOUPILOVÁ, Jarka: Přátelské setkání NA PRKNECH 2009. Amatérská scéna 2009, č. 4, s. 45 - 46.

Přátelské setkání NA PRKNECH 2009

Jan Chlubný, Jarka Vykoupilová

Letošní dvanáctý ročník festivalu amatérských divadel, který má v názvu ne náhodou „setkání“, proběhl v prostorách Kulturního domu ve Veverské Bítýšce ve dnech 12.–14. června. Nabídl nejen představení amatérských divadel, ale i vzácného hosta Jaroslava Duška s divadlem Vizita.
Páteční program zahájilo představení DDS Brnkadla Autobus sebevrahů autora A. Passolinna. Díky dobrému scénáři vtipné a také dobře zahrané. Typově byly role velice dobře obsazeny. Jak název napovídá, skupinka ztracenců rozhodnutých skoncovat se vším se setkává na cestě za smrtí. Nápaditý scénář by ale zasloužil výrazné škrty a přepsání zápletky. Představení by také nejspíš svědčilo, kdyby se hrálo bez přestávky. Ta uškodila a druhá půlka se už na první nedotáhla. Zajímavé a funkční bylo určitě použití animací promítaných za scénou. (2. místo v hlasování diváků)
Jako další se představil Amadis Brno s inscenací hry M. Schisgalla A co láska? Po loňském hereckém koncertu ve hře Kapsy plné šutrů byla tahle komedie méně svižná. Oba herci se s rolemi spíše prali… Paradoxně byla nejpřesvědčivější postavou na jevišti Klára, která měla jen menší roli. Scénář o kterém se v programu tvrdí, že jde o brutální satiru, je spíš nezdařeným pokusem o plytkou konverzační komedii. Herci se navíc pouštěli zbytečně do nejlacinějších vtipů, jaké snesou snad jen příznivci nudných televizních estrád. Živý zpěv se bohužel také nevydařil a navíc neměl pro hru žádný význam. Divadlo Amadis ale dokáže zahrát kvalitní kousky, tak se na ty příští budeme těšit. (4. místo v hlasování diváků)
Domácí Divadlo Prkno z Veverské Bítýšky zahrálo představení hry E. Rovnera Společnost. Scénář skvěle napsaný, představení gradovalo od pozvolného začátku až do konce za pomoci tří výborných hereckých výkonů (Vít a Eva Jakubcovi a Jarka Vykoupilová). Inscenace je doporučena na Jiráskův Hronov 2009. Stylizace hry do boxerského ringu se ukázala jako ne zrovna nejšťastnější a některé pauzy byly vyloženě rušivé. Inscenace je přes kulisu bojového sportu hlavně o vzájemném pochopení a toleranci. Dlouhý aplaus byl důkazem, že představení bavilo a téma mezilidských vztahů se dotklo snad každého z nás.
Sobotní program začal odpoledne pohádkou J. Breuilla Filipova dobrodružství Divadla Ovečka Tišnov. Malý Filip cestuje do „země zdraví“, učí se čistit si zoubky nebo umývat ruce. Od dětských diváků jsme se dozvěděli, že zklamáním byla délka představení – jen 20 minut. Didaktičnost ozvláštňoval sbor dětí, který písničkami prokládal výuku hygienických návyků. Na scéně se kromě živých herců a hudebníků objevily i plyšové hračky. Scéna byla možná přehnaně složitá a pro vodiče loutek velmi nepohodlná (museli klečet a plyšové hračky držet v ruce nad hlavou). Více lehkosti a hravosti by určitě neuškodilo.
Dramatický kroužek z Veverské Bítýšky se představil svým titulem Hraješ ten strom jako úplné dřevo! Byla to procházka historií divadla v podání mladých herců. Nejednalo se o klasické divadelní představení, ale o jakýsi výstup z „dílny, kde se tvoří herci“. Příjemné bylo poznání, že v některých případech už pomalu není co tvořit. Například Filip Findura, který je v každé poloze vynikající, ale především Klára Šťastná, která zazářila v roli učitelky. Pokud jde o samotný děj výstupů, největší ohlas sklidily scénky Adam a Eva, dále Jak se Goethe vsadil, že napíše hru za týden a Jak herec získává roli či naprosto brilantní Antické drama. Příjemný zážitek.
Divadlo Krátký rozum z Gymnázia M. Lercha Brno přivezlo svou Školní vzpouru autora S. Zajíčka. Soubor, který s úspěchem vystupuje na soutěžních festivalech studentského divadla, dorazil na Prkna letos poprvé. Co říci na představení, které nebylo určené nám starším? Někteří mladší se neustále smáli, kdežto my starší jsme se jen snažili alespoň něco pochopit. Soubor je ale mladý a určitě se má co učit. Ve školním divadle si zahrát chtějí všichni, a tak budiž alespoň chvála režisérovi, že role obsadil tak, aby ty větší hráli ti dobří a role menší ti slabší. (5. místo v hlasování diváků)
DSEK Rosice zahrál Podivný případ pana Olivera L. Hemaly. Svou inscenací si kladl otázku: Děje se vše podstatné jen a jen v naší hlavě? Ten, kdo stojí nohama na pevné zemi, odpoví, že ne. Ale co když ano? Lehce absurdní hříčka prodchnutá atmosférou písní Toma Waitse předkládá konflikt mezi nenapravitelným snílkem a jeho pragmatickým bratrem. Výborné nápady v textu jsou ale střídány pasážemi výrazně slabšími. Stavba příběhu a gradování děje se v představení nekonaly, o hereckých výkonech nemluvě. Rozhodně jde však o scénář literárně velice zajímavý. (3. místo v hlasování diváků)
Host festivalu Jaroslav Dušek s divadlem Vizita nadchl snad každého, kdo se přišel podívat. Sobotní večer zakončilo pouštění lampionů splněných přání a taneční večírek v klubu Pod Prkny.
Nedělní program zahájil známý příběh A.S. Exupéryho Malý princ v podání NaKop Tyjátru z Jihlavy. Došlo tu k politováníhodnému nedorozumění, naprostému minutí se s cílovou skupinou. Malý princ je jistě krásné poetické literární dílo, ale ne pro děti předškolního věku, kterým se soubor hru snažil podat. Modré malované letadlo sice bylo krásné, ale také to byla jediná věc, která děti zaujala. Hudební stránka byla rovněž bez nápadů. Na závěr se aktéři snažili publikum přesvědčit, jak je všechno krásné a pozitivní. Pardon, ale podle našeho názoru Malý princ není pozitivní ani trochu. Místo optimistického zvolání by nakonec mělo zaznít něco jako: „Neboj, to zas bude dobrý...“
DSEK Rosice přivezl do Bítýšky komorní drama S. Pekové pro dvě herečky, Sestry. Smrt matky ovlivnila jejich životy tak, že z jedné je opuštěná alkoholička a z druhé křehká a nejistá tanečnice s poruchou rovnováhy. Herecké výkony hlavních protagonistek byly vyrovnané, přesto by předlohou možná lépe zvládly starší herečky. Zápletka psychologického dramatu byla příliš jednoduchá a příběh se nikam nevyvíjel. Hru ozvláštnila a pochvalu zasloužila kapela Tepeto a její zpěvačka.
O poslední představení festivalu se postaralo Divalo Naboso z Boskovic, které přivezlo českou klasiku G. Preisové Gazdina roba. Další kus, kterým divadlo Naboso dokázalo, že mu dramaturgie není lhostejná, spíše naopak. Příběh ženy, která miluje nesprávného muže. Toho, který nejdřív slibuje společnou budoucnost a pak pod tlakem matky a manželky zbaběle na všechny sliby zapomene. Hru povyšoval skvělý hudební doprovod a zpěv (výborná Jarka Šimáková), jednoduchá a funkční scéna a vyrovnané herecké výkony. Propojení dávného příběhu nerovné lásky s tragickým koncem s hudbou i osudy lídra kapely Nirvana, nevyzněl přesvědčivě, přesto byly city i napětí dávkované s přesností hodinového strojku. Slzy se na konci zaleskly v očích mnoha divaček a nejen jich. Loňský úspěch souboru s představením Maryša se Na prknech letos zopakoval a Gazdina roba se stala jedním z vrcholů festivalu. (1. místo v hlasování diváků)
Na závěr čekalo přítomné veselé předávání cen, které se uskutečnilo na trávě u Kulturního domu. Pořadatelské divadlo Prkno předvedlo jako ochutnávku tři scénky z chystaného kabaretu Máš na hlavě trpaslíka (premiéra bude v září), zazpívalo a hlavně objímalo zástupce souborů. Za rok na šťastném třináctém ročníku NA PRKNECH, budeme se těšit na setkání!!!