Texty: SCHEJBALOVÁ, Pavlína: Loutkové divadlo v regionech v sezóně 2008/2009 - Turnovský drahokam. Amatérská scéna 2009, č. 4, s. 38 - 44.

Turnovský drahokam (19. ročník, 14.–15. 3. 2009)

„Tradiční“ porotkyně této přehlídky paní Alena Exnarová si pochvalovala její stoupající úroveň. Všechna představení (i ta neoceněná) byla prý letos něčím inspirativní. Součástí přehlídky byla i cena diváka, slosovatelné vstupenky, soutěž o nejpilnějšího dětského diváka… Na Loutkářskou Chrudim odtud byli nominováni turnovští Čmukaři s autorskou inscenací Za každým rohem jeskyňka. „Dvojice Dáda Weisová a Romana Zemenová hrají jeskyňky a ještě maminky pohádkových postav živě a ostatní postavy s maňásky za paravánem. Perfektně vše stíhají a jednotlivé postavy odlišují. Těmi pohádkovými postavami jsou Smolíček, Červená Karkulka a Jeníček s Mařenkou, kteří spolu kamarádí, a tak se pohádkové motivy prolínají. A to nejen mezi sebou, ale i se současnou realitou, kdy jsou jeskyňky vlastně pojišťovačkami a děti se projevují jako děti dnešní. I když sledujeme veškeré dění se zájmem, kdesi v pozadí se nám vnucuje otázka, jak to vlastně všechno je a zda se vše odehrává v pohádce, ve skutečnosti či ve fantazii dětí? Až v samotném závěru pochopíme, že hybatelem děje je Smolíček, který si všechno vymýšlí. Ale i přes tento drobný problém je inscenace přínosná jak kvalitním herectvím obou aktérek, tak neotřelým využitím známých pohádkových motivů.“
K dalšímu výběru na LCH byly doporučeny čtyři inscenace: Červená Karkulka souboru Vlastislav Filip JV ZUŠ Na Střezině Hradec Králové. Rodinné divadéko s malými marionetkami. Tím ale tradice končí. „Vše se odvíjí ve spolupráci s dětmi: dostávají otázky a hlasují, jak se má příběh dále vyvíjet (například zda Karkulka potká vlka či nikoliv a podobně). Na všechny „zlomyslnosti“, které téměř stoprocentně padnou (například že Karkulka nepotká vlka), jsou obě herečky dobře připraveny, nebo aspoň v Turnově to klapalo.
Základem inscenace Jsou princezny pro draka LS Kyselé rybičky ZUŠ Chlumec nad Cidlinou se stala poměrně často inscenovaná předloha Milady Mašatové Čtyři pohádky o jednom drakovi. Zde ji hrají tři energičtí mladí lidé, dva mládenci a jedna dívka. Soubor předlohu upravoval k obrazu svému. Část veršovaných pasáží původní předlohy zazpíval a také ji vhodně doplnil vlastní invenční improvizací. Ve variacích pohádek se neopakuje a neustále překvapuje novými nápady. Pohádky se odehrávají na stole a okolo něj. Loutky jsou vytvořeny z rour od koberců a dotvořeny látkovými prvky, drak je z několika spojených krabic. Všichni tři aktéři jsou komunikativní, reagují na ohlas v hledišti.“
Loutkářský soubor Není to, ani to ZUŠ Turnov byl na LCH doporučen s inscenací nazvanou Řecké báje. „I když to množné číslo poněkud klame, protože na přehlídce předvedli zatím jednu pověst. Hrají spodovými loutkami na kostkách a židlích překrytých látkou. Vyprávějí s vtipem a nadhledem (nikoliv zlehčujícím) a také se zaujetím, a tento vyprávěný příběh byl prostřednictvím loutek povýšen.“
Posledním z Turnova doporučeným byl LS Napopel ZUŠ Chlumec nad Cidlinou s autorským příběhem Na prodej. „Horor odehraný skrytě voděnými maňásky za paravánem: do nového bytu, na němž v úvodu visí cedule Na prodej, se přistěhuje žena, byt postupně zabydluje a přitom se začínají dít zvláštní věci: ve sklepě se ozývají různé zvuky a začínají v něm postupně mizet všichni, kdo z nějakých důvodů otevřou poklop, až je nakonec pohlcena i sama majitelka. Vše končí poněkud formálně opět cedulí Na prodej. Představení je kvalitní ve složce herecké, výtvarné i hudební, takže i přes ne zcela jasné vysvětlení, proč se děje právě to, co se děje, jde o inscenaci zajímavou a netuctovou. A kdyby se ještě více podařilo zdůraznit žánr hororu, který je proklamován v podtitulu inscenace, ještě by tím získala další hodnotu.“