Texty: Salomon z Friedbergu – Mírohorský, Emanuel : Paměti z mého žití , výpisy o práci na oponě

Emanuel Salomon z Friedbergu – Mírohorský a opona pro rychnovské divadlo

Počátek práce lze dle Friedbergových rukopisných Pamětí z mého žití vysledovat v červenci 1896 v hornorakouském Schärdingu, kde malíř pobýval na letním bytě. „Položil jsem si totiž ještě jeden větší úkol malířský, to oponu pro divadlo v Národním domě právě dostavovaném v Rychnově nad Kněžnou, a skomponovav předmět: „víly na pahrbku v pozadí tančící a hudoucí a lidé nejrůznějších zaměstnání v popředí, patřící na víly a naslouchající jejich hudbě“, vytvořil jsem si ještě v Praze dotyčné figurky poloplasticky a mladý Schulz mi k tomu uhnětl z hlíny území, abych si mohl udělati to, co italští malíři nazývají teatrino na bezpečné ponětí perspektívy a co dělávám před každým obrazem větším ne přímo od přírody odkoukaným. Teatrino pak otec Schulz mi ofotografoval. [...]“ (Literární archiv Památníku národního písemnictví, Emanuel Salomon z Friedbergu, Paměti z mého žití, s. 2872a, zápis k 24. červenci 1896.)
Později v srpnu téhož roku Mírohorský pobýval v Rychnově: „Dopoledne jsem rozmlouval s pány z ochotnického spolku „Tyl“, starajícími se o divadlo v Národním domě právě rozestavěném, Nykysou, sochařem Michálkem, Říhou a mladým komikem učitelem Vostřebalem, ukazoval jsem jim náčrt pro oponu a prohlížel si návrhy Skálovy k dekoracím.“ (Literární archiv Památníku národního písemnictví, Emanuel Salomon z Friedbergu, Paměti z mého žití, s. 2876, zápis k 16. srpnu 1896.)
Práce dále pokračovala, aniž by ji Mírohorský v Pamětech zaznamenal, až v červenci 1897 opět zamířil do Rychnova: „Do Rychnova mi bylo jeti, abych domaloval divadelní oponu již na jaře tam odeslanou a již na svém místě kolmo pověšenou – figurální části, kteréž byly v převaze, nelze jinak propracovat do podrobností a u Holzera plátno mohlo jen ležet na podlaze. [...] 26. července ráno pohoda překrásná. Hned jsem se dal do pilného malování v Národním domě a pracoval celý den. [...] 27. července opět jsem maloval pilně celý den. [...] 28. července [...] Ukázal jsem malíři pokojů Novotnému, jak má malovat dolejší třepení u opony – práci to více řemeslnickou, a odešel jsem veden Vostřebalem do hraběcí jízdárny podívati se na stará freska, částečně nejapně restaurovaná. [...] 31. července [...] jsem odjel [...] do Prahy zpět. (Literární archiv Památníku národního písemnictví, Emanuel Salomon z Friedbergu, Paměti z mého žití, s. 2914-2915. Holzer – pravděpodobně Robert Holzer /1859-1938/, český malíř divadelních dekorací, který pracoval např. v Paříži, ve Vídni a hlavně pro pražské Národní divadlo. Měl zřejmě vhodné prostory pro malování rozměrných výtvarných děl pro divadla a Friedberg jich pravděpodobně využil při práci na rychnovské oponě. Pozn. T. J.)
Poté už přišlo slavnostní otevření Národního domu. „27. září [...] jsem odjel do Rychnova nad Kněžnou, jsa jakožto čestný člen ochotnického spolku divadelního „Tyl“ pozván k zahajovacímu představení v nové dvoraně v Národním domě nedávno dostavěném. [...] Bydlel jsem jako vždy v hostinci Procházkově. [...] 28. září [...] jsem šel do divadla patřit, jak dekorační malíř Skála z Vinohrad řídí mechanismus na jevišti. Večer jsem byl v divadle s následujícím pořadem: /vizte přílohu – plakát/ Všickni účinkující si počínali více než obstojně, někteří i znamenitě, sestry Kapounovy se stkvěly sličností. Přes moje zdráhání mi bylo zůstati spolu s výborem „Tyla“ v besedě až skoro do půlnoci. [...] (Literární archiv Památníku národního písemnictví, Emanuel Salomon z Friedbergu, Paměti z mého žití, s. 2921a-2922.)

¨