Texty: FELZMANN, Rudolf: Radosti a strasti venkovských souborů aneb Josefodolské divadelní jaro 2009 - Limonádový Joe. Amatérská scéna 2009, č. 3, s. 29 - 30.

Všeobecně známou hudební komedii Limonádový Joe uvedl Divadelní spolek Krakonoš z Vysokého nad Jizerou. Literárně-filmový scénář Jiřího Brdečky posloužil jako materiál k okouzlující sebeironii, neboť nikdo neusiloval o parodii, ale spíše s nadhledem prezentoval svou radost ze hry na kovboje, zločince, padlé děvy i andělské naivky. Filmový střih detailů nahradila režisérka Marie Trunečková širokým záběrem s využitím početného komparzu, který v takovém rozsahu na amatérském jevišti bývá skutečně vzácným jevem. Proto se také muselo hrát na domácím jevišti, kdy za souborem dojela nejen porota, ale také plný autobus účastníků přehlídky. Krátké dialogy, zarámované choreograficky propracovanými akcemi sboru s drobnými charakteristickými detaily reakcí kovbojů i lehkých žen, jsou výrazně rytmizovány zdařilou hudební složkou včetně písňových vstupů, mnohdy vtipně doplňovaných projekcí. Představitel titulní role (Adam Bartoň) pak naznačuje, a spolu s ním i většina ostatních aktérů, základní herecký princip inscenace: stylizovanou naivitu, upřímnost a poctivé hraní typů, ať už kladných, či záporných. Nadhled a odstup od typu (nikoli charakteru!) postavy umožňuje odlehčené herectví, které snadno navazuje kontakt s publikem. Vše plyne v příjemném rytmu, který ale ztrácí na dechu krátce před závěrem, kdy se ryze činoherními prostředky musí odehrát rozuzlení pěkně zamotané zápletky. Avšak šťastný konec vše napraví a umožní divákům nadšený potlesk.