Texty: EXNAROVÁ, Alena, PÁCL, Radvan, BEZOUŠKOVÁ, Simona: Divadelní Děčín 2009 jako obraz současného amatérského činoherního divadla - Obři dona Quijota. Amatérská scéna 2009, č. 3, s. 13 - 18.

Představení hry Václava Klapky Obři dona Quijota a situace, kdy Don Quijot se Sancho Panzou zachránili zloděje, naladilo na očekávání situací příštích. Toto očekávání ale DK Jirásek Česká Lípa nenaplnil. Pro inscenaci je charakteristický didaktický tón, výkřiky, sdělování myšlenek a stavů, co je dobro a co je zlo… To vše se odehrává ve scéně, která sice umožňuje jednoduché proměny, ale svou barevností – ve spojitosti s poněkud didaktickým vyprávěním a se zvolenou hudbou – evokuje spíše pohádku než nečernobílé hlubší poselství. Postavení inscenace na tezi je zřejmě záměrem. S výjimkou jmenované situace a situace, kdy je Juan donucen podepsat se pod osud někoho jiného (jedná pod tlakem) už posloucháme jen popisy stavů a jednání. Jednotlivé postavy nemají v podstatě co hrát a konečná obět Quijota působí naivně. Ale i na tezi lze představení postavit, pokud si ovšem herci navzájem naslouchají a pokud divák cítí, že sdělované tezi věří.