Texty: EXNAROVÁ, Alena: Miletínské divadelní jaro - Hráč (Le Joueur). Amatérská scéna 2009, č. 3, s. 30 - 32.

Na konec jsem si nechala exteriérovou inscenaci Hráč (Le Joueur) souboru Geisslers Hofcomoedianten Kuks (režie Petr Hašek). „Hráč je druhou částí dvojjazyčné chůdařské trilogie, která si vytyčila za cíl připomenout tři významné jazykové a národnostní kultury, stýkající se v Čechách v době baroka a výrazně ovlivňující zdejší kulturu a umění.“ Tolik se píše v programové brožuře přehlídky. V tomto případě jde o vliv kultury francouzské a tato část trvá 20 minut. Hrají čtyři herci v barokních kostýmech a parukách – dvě herečky na chůdách představující manželský pár, dále herec na vozíku a herečka na skládací stoličce, kteří kromě hudebního doprovodu (buben a saxofon) mluví obě za obě ústřední postavy – česky i francouzsky. Snad jsou zestárlými manželi, jejichž tři scény ze života sledujeme v pantomimickém provedení. V první je muž trestán od ženy, protože prohrál peníze v kartách, v druhé muž přechytračí ženu tím, že se převlékne za soudce, a svádí ji, a ona podlehne, takže se role poněkud vymění. Ve třetí pak nastává jakési smíření – žena vrátí muži karty a on jí vařečku, kterou ho trestala. Tato reminiscence komického barokního intermezza, připravená skupinou divadelních profesionálů a studentů dlouhodobě pěstujících zkoumání barokního divadla jako svého koníčka, by se jistě stala inspirativním obohacením každé přehlídky, a proto na ni porota upozornila i pořadatele KDP .