Texty: EXNAROVÁ, Alena: Miletínské divadelní jaro - Prase v kufru. Amatérská scéna 2009, č. 3, s. 30 - 32.

Ďyvadlo Neklid Voletiny jsme s inscenacemi textů Petra Vanžury a v režii autora viděli už několikrát, ale letos se ve svém snažení dobrali společně zatím nejzajímavějšího výsledku. Prase v kufru je v podstatě určitým typem absurdního divadla – zobrazuje uzavřenou společnost („Osada v rokli“), jejíž členové mají na základě jednání vyjevit určité charaktery, které jsou obrazem celé naší současné společnosti. Dialog je napsán živě, ale je pravda, že postavy zatím více vyjevují svá stanoviska, než charaktery prostřednictvím jednání a vztahů. Problémem je také postava záhadného pana Šillera – členové osady se scházejí kvůli tomu, aby rozhodli, zda ho přijmou za člena či nikoliv. S oslovením a komentáři se obracejí do hlediště a tady není srozumitelné, zda pan Šiller je jedinou konkrétní osobou, nebo zda je jím celé hlediště. Šiller funguje jako katalyzátor jednotlivých příběhů, ale pokud by byl konkrétní osobou, pak by některé komentáře a chování členů osady před ním nebyly zcela uvěřitelné. Upřesnění této záležitosti by pak jistě prospělo celku inscenace. Kladem jsou kvalitní herecké výkony a již zmíněné živé a autentické dialogy, takže i přes uvedené problémy jde o inscenaci, která diváka zaujme, pobaví a donutí k přemýšlení nad ne právě kladnými lidskými vlastnostmi. A protože inscenace ryze autorského textu není u venkovských souborů (až na několik výjimek) běžnou záležitostí rozhodla, se porota doporučit ji na KDP na 1. místě.