Texty: TOMAS, Karel: Jižní Moravě vládne hudba aneb... - Cikánský baron. Amatérská scéna 2009, č. 3, s. 33 - 34.

Divadelní spolek bří Mrštíků Boleradice (nominace) se zakousl do nelehkého sousta. Přinesl na jeviště Cikánského barona, výraznou a ojedinělou úpravu původně operety Johanna Strausse, nyní činohru s ojedinělými písničkami (libreto Milan Klapetek, hudební úprava Martin Horák aj.) v režii Jiřího Merlíčka. Právě tato úprava za účelem využití výraznějšího herectví a pro cimbálovou muziku Primáš, která obstarávala kompletní hudební doprovod, spolu s nápaditou režií a žonglováním na hraně mezi historií, nadčasovostí a aktualizacemi přinesla souboru úspěch u diváků.
Jednoduchý až kýčovitý příběh z maďarské (pseudo)historie, osud vyděděnců, milenecká zápletka pod občasným vlivem peněz či státní služby v armádě – to nebylo důležité. Z původního příběhu zůstala nutná dějová kostra, která byla obalována masem člověčenství a humoru. Podstatné bylo přetavení charakterů, vztahů, muziky i textů do moravské bodrosti a dobroty, které z představitelů postav nejrůznější národnosti čišely a přenášely se na diváka. Obecenstvo pak odpustilo častou nesourodost a nevyrovnanost hereckých prostředků činoherní složky, na které bude zkušený soubor jistě ještě pracovat. Pěvecká i hudební složka jsou bez chyby již nyní. Diskutabilní zůstává míra aktualizací a jejich vnímání v rámci představení, která se vždy bude lišit představení od představení, podle míry vkusu každého diváka, ale i v souvislosti s „čerstvostí“ své aktuálnosti. Na jeviště se sice kromě herců a kapely vejde jen pár scénických znaků prostředí, ty jsou však voleny účelně a s citem a podtrhávají hravost inscenace. Barevnost a typy kostýmů a výpravy korespondují s nadhledem režiséra nad textem a působí velmi organicky. Základním pocitem diváka odcházejícího z představení je příjemný zážitek.