Texty: SCHEJBALOVÁ, Pavlína: Hádejte kolikáté jsou letošní Pojizerské divadelní hry. Amatérská scéna 2009, č. 3, s. 48 - 49.

Hádejte kolikáté jsou letošní
Pojizerské divadelní hry

S vedoucím souboru Dobrovít z Dobrovice, Tomášem Sedláčkem,
vedla virtuální rozhovor Pavlína Schejbalová.

Jak se letos už šedesátiletá přehlídka Pojizerské hry proměňovala v čase? Docházelo k nějakým zvratům, nebo tradice nepřetržitě plynula?
Po pravdě, většina současných herců souboru Dobrovít nebyla v době vzniku Pojizerských her, v roce 1949, ještě na světě. Naštěstí můžeme čerpat z vyprávění našich starších kolegů, zejména ze vzpomínek Ing. Jana Dytrycha, který je takovou živou pamětí souboru. Zejména díky němu, zlaté Vlastičce Liškové či nezdolně temperamentnímu Ádovi Hercokovi známe příběhy, jak se v počátcích festivalu sháněly po Dobrovici potravinové lístky, aby herci dostali večeři, jak se léta všichni účinkující těšili na tradiční dobrovickou dršťkovou polévku atd. Ale ptala jste se na zvraty a na nepřetržitou tradici… Nevím, dá-li se mluvit o zvratu, ale je pravda, že v samém počátku, v roce 1950, se objevila snaha pořádat náš festival v Mladé Boleslavi. Tato iniciativa však pro nezájem diváků propadla a tento ročník není do historie her započítáván. Pojizerské hry tak zůstaly spjaté s Dobrovicí. Podoba Pojizerek se samozřejmě měnila: od původní přehlídky lidové tvořivosti, kde vedle tří čtyř vystoupení ochotnických souborů z nejbližšího okolí vystupovaly i hudební soubory, k současným šestnácti divadelním představením.
Zajímalo by mě, jak vzniká program tak velké přehlídky, která probíhá během celého měsíce května. Představení je hodně. Kdo je vybírá, podle jakého klíče?
Pro velký zájem není problém obsadit Pojizerské hry. Nedá se říci, že vybíráme podle nějakého klíče. Určitou roli hrají doporučení jednotlivých členů Dobrovítu, ale většinou rozhoduje rychlost domluvy na termínu. Samozřejmě ale přihlížíme k výběru hry, aby Pojizerské hry byly různorodé a každý divák si přišel na své.
Proč myslíte, že soubory mají zájem se účastnit?
Možná tradice, hezké prostředí, vstřícnost pořadatelů, skvělí diváci...
V jakých prostorech se přehlídka koná?
V Městském divadle v Dobrovici. V 60. letech divadlo částečně vyhořelo, za oběť požáru padla i původní malovaná opona, ale naši přehlídku to neohrozilo. V roce 2005 však už technický stav jeviště hrozil ukončením provozu divadla. Naštěstí vedení města tehdy rozhodlo o velkorysé rekonstrukci. Krátce po skončení Pojizerek tak soubor vyklidil divadlo, aby uvolnil prostory stavební firmě. Již následující rok tu ale mohl Dobrovít zahájit další ročník našeho festivalu inscenací Podivná paní Savageová. Dle slov našich přátel z hostujících souborů, je i toto nové prostředí jedním z důvodů, proč se jim u nás dobře hraje.
Kdo festival organizuje a jak současní členové vašeho souboru vnímají tradici divadelní přehlídky? Co jim udržování té tradice přináší?
Festival organizuje město Dobrovice a ochotnický divadelní soubor Dobrovít za podpory Středočeského kraje… (cituji z plakátu). Město akci zajišťuje finančně i administrativně, k tradici Pojizerek neodmyslitelně patří vítání každého souboru v obřadní síni radnice, kde představitel města předává hostům vedle květin a pamětního listu i malý dárek, a následné ohlášení hry městským rozhlasem doprovázené Smetanovým Pochodem komediantů. Na divadelnících je všechna ta mravenčí práce okolo, někteří stráví v divadle všechny květnové víkendy. Přesto nakonec vždycky zazní: „Stálo to za to.“ Naší motivací je hlavně setkání s tradičními i novými účastníky, zhlédnutí „konkurence“, možnost inspirace, poučení…. A nemůžeme zapomenout na to hlavní. Když se po představení loučíte s diváky a slyšíte: „Dobrou noc, dneska to bylo moc hezký.“ To přece stojí za to.
Vím, že jsou Pojizerské hry nesoutěžní, ale funguje u vás něco jako porota, rozborové semináře či nějaké vzdělávací akce? Množství představení to přímo nabízí, ale jejich rozložení v delším čase to asi znemožňuje.
Opět musíme využít paměti Ing. Dytrycha. Až do 35. ročníku hodnotila všechna představení porota sestavená okresním kulturním střediskem. Pro častý nesoulad mezi rozhodnutím poroty a diváckým ohlasem hry se od této praxe upustilo. Chceme, aby soubory u nás hrály pro radost ze hry, se kterou se studená sprcha v podobě nemilosrdné kritiky rádobyodborné poroty moc neslučuje.
Jaká je návštěvnost a divácká podpora vůbec?
Diváci jsou naučeni dlouhodobou tradicí, že měsíc květen patří divadlu. Ani televizní přenosy mistrovství světa v hokeji nám většinou diváky nepřetáhnou (i když o přestávce někdy pánové odbíhají do restaurace zjistit aktuální stav zápasu).
Domácí soubor na přehlídce vystupuje pravidelně?
Ano, pravidelně. Domácí soubor tradičně ukončoval přehlídku, ale v posledních letech jsme toto pravidlo několikrát porušili. Letos jsme náš festival zahajovali a na základě této nové zkušenosti jsme se rozhodli, že to tak budeme dělat i nadále.
Dá se říci, co vás nejvíc štve a co naopak přináší největší radost při organizování přehlídky?
Po pravdě, v souvislosti s Pojizerkami se nám nějak těžko vybavuje něco, co nás štve. Je to takový bonbonek za odměnu, za celoroční práci v souboru. Je pravda, že koncem května někdy padáme na ústa, ale stojí to za to.
Ať se daří! Všem, koho zajímají další informace doporučujeme nahlédnout na stránky souboru – dobrovit.sweb.cz/seznam.htm