Texty: FELZMANN, Rudolf: Dvě poučení ze Sadské - Don Quijote de la... od nás. Amatérská scéna 2009, č. 3, s. 26 - 27.

Stejný záměr, tedy oprostit se od čím dál více se prosazující ochotnické touhy po nenáročné zábavnosti směřující k diváckému ohlasu, můžeme vyčíst z inscenace Don Quijote de la... od nás. Reprezentovala Divadelní spolek Vojan z Libice nad Cidlinou, ale zároveň byla sólovým představením Jiřího Hlávky, autora textové verze, režiséra i jediného představitele všech tří postav. Inscenace se pokouší najít aktuální sdělení myšlenky rytířství (tj. ideálu čisté morálky, svobodného ducha i fantazie) v kontrastu s jednoduchým, avšak jadrně upřímným názorem Sancho Panzy. To vše rámuje monolog autora původní románové předlohy M. de Cervantese, jenž by měl navodit atmosféru nadčasovosti. Inscenace je pečlivě nastudovaná, ale navozuje problém, zda se skutečně jedná o divadlo jednoho herce, když skutečný střet v jednání i názorech postav nevyznívá dostatečně dramaticky, někdy spíše inklinuje k ilustrovanému vyprávění. Viděl jsem tuto inscenaci už podruhé a zdá se, že zvýrazněním dějových momentů (zápas s větrnými mlýny a boj o magickou přilbu) získává na divadelnosti. Protagonista na svém díle evidentně pracuje a bude zajímavé sledovat další vývoj při přehlídce divadla jednoho herce v Kaznějově.