Texty: CÍSAŘ, Jan: Východočeský standard v Červeném Kostelci - Země pokladů. Amatérská scéna 2009, č. 2, s. 39 - 41.

Což svým způsobem stvrdila odjinud, na námětu a tématu naprosto současném, i inscenace souboru Samohana z Hradce Králové, s nímž Josef Tejkl nastudoval svůj nový text Země pokladů. Tejkl tu opět potvrdil své dvě vlastnosti, jež z něj dělají mimořádný jev nejen východočeského amatérského divadla: odvahu, vůli, schopnost sahat na palčivá společenská témata a svůj literární talent. Tentokrát si v broumovském výběžku našel podnět pro zpracování choulostivého, citlivého, kontroverzního tématu sudetských Němců. Skupina dlouholetých obyvatel kdysi německých domů, s nimiž se život nemazlil, narazí v chalupě jednoho z nich na minulost bývalých majitelů; najednou jim vstoupí do stereotypu jejich velice všedních životů něco naléhavého, s čím se musí vyrovnat. Režisér Tejkl bohužel nezvládl šanci, kterou mu dal autor Tejkl. Až na přesně tematizovanou a pozoruhodně syrově, drsně a přitom s vnitřní citlivostí charakterizovanou Bohunu Jany Portykové ostatní postavy odříkávaly nějak slova a jejich pohyb na jevišti byl neuspořádaný a neorganizovaný, takže málokdy mohla z této půdy vzklíčit situace. Škoda, ten text má rozhodně na to, aby byl přinejmenším naléhavou a působivou provokativní otázkou, v níž se spojuje minulost i současnost.