Texty: HRUŠKA, Jaromír: Pohádkový víkend Český Krumlov 2009 - Malý Alenáš. Amatérská scéna 2009, č. 2, s. 27 - 28.

Ten samý den nás DS Tábor, o. s. vzal prostřednictvím textu Ivana Vyskočila Malý Alenáš do říše snů, osobité imaginace a hry s jazykem. Mluvím nyní o Vyskočilovi nejen jako autorovi, ale také interpretovi. Nechci říci, že pouze on, ale především on, skrze svoji bohatou osobnost dokáže nejlépe interpretovat svoje texty. A to „pouhým“ čtením. Obávám se, že „pouhé“ přednesení v dialogu z tohoto textu divadlo neudělá. Těžko se hledají prostředky těchto textů. Absurdní situace, zvláštní atmosféra a jazyková hra vyžadují velmi jemné předivo, do kterého bude jeho text zabalen jako „svátost“. Jaké zvolit prostředky? Jít cestou rytmizace slov a celého textu? Zvolit klasickou divadelní situaci jako klíč a prostředek k převodu na jeviště? Nebo snad klíčem vizualizace přes originální výtvarné řešení? Mají být v inscenaci spíše reálné předměty a děje, které v jistém kontextu vyzní jako iracionální, prapodivné a zvláštní? Domnívám se, že inscenátoři vedení J. Konrádem jsou na rozcestí. Chtějí dojít dál, touží poznat víc, ale k tomu je nutno se definitivně rozhodnout. Tak kudy!!! Přeji jim tu správnou volbu, protože jsem s jejich Malým Alenášem, spolu s dětmi v hledišti, cosi výjimečného prožil.