Texty: Jizerní Vtelno - Informace p. Martina Broučka (2009) o ochotnickém divadle a oponě - říjen 2009

Po delší době jsem se opět trochu věnoval pramenům k ochotnickému divadelnictví na Boleslavsku, navštívil jsem Jizerní Vtelno.

Dohodli jsme si nyní v sobotu 3.10 s paní Jarmilou Křováčkovou a Ludmilou Vepříčkovou schůzku. Paní Křováčková ochotně zajistila vypůjčení kopie obecní kroniky. Originál kroniky je uložen v okresním muzeu na hradě v Mladé Boleslavi. Kronikářka paní Blažena Králová, která v zápisech pokračovala, již nepíše. Okopírovanou kroniku (pamětní knihu) přechovává v obci pan Krupička, vystudovaný knihovník.

Do obsáhlého, krasopisem vedeného dokumentu jsem nahlížel s velkým očekáváním, ale bohužel o Boháčkově účasti (opona) zde žádná zmínka není. Dokonce ani o žádném jiném autorovi opony ani divadelních kulis. Mezi jinak podrobnými zápisy historickými a poměry hospodářskými je zmíněno založení ochotnického spolku, ale vznik divadelních dekorací popsán není. Přímá práce malíře Karla Boháčka pro zdejší ochotníky tak není potvrzena a zůstává v rovině domněnek, stejně tak jako vzpomínky posledních pamětníků, kteří o oponě jen něco tuší.
1) Část informací vyplývá z dobových zápisů v pamětní knize.
2) Část informací je z ústního podání (Jarmila Křováčková, roč.1927 a Ludmila Vepříková, roč.1916).
1) Pamětní kniha obce Vtelna Jizerního založena v měsíci srpnu 1896.
Kopii celého textu ve vztahu k ochotníkům z pamětní knihy posílám v příloze. Pojednává o založení odboru ochotnického Hospodářsko – čtenářského spolku, v roce 1903 a také o provedení prvních jednoaktovek.
Divadlo se hrálo v nárožní budově hostince pana Kučery č.p. 34 u hlavní silnice protínající obec v Jizerním Vtelně. Dnes sytě zelená budova nese název Jizera. Stojíme-li proti budově tak, že za námi je náves a po levé straně probíhají serpentiny silnice, první dvě okna vlevo pod štítem průčelí budovy byl sál s jevištěm. Další dvě okna vpravo byl výčep.
2) Vyprávění paní Jarmily Křováčkové z Jizerního Vtelna, věk 82 let , která si oponu pamatuje z dětských let, cca 8 let svého věku a přisuzuje jí Karlu Boháčkovi ze Zamach :
„Oponu si jako dítě pamatuju. Hlavní motiv byl Říp, okolo česká krajina, pole, tak jak je Boháček uměl. Detaily nevím, ale vždy když jdu podél polí, vzpomenu si na Machara, jak to uměl vycítit i vyjádřit „ Jak vlny osením po tobě hrají“.
Opona měla vzniknout za 1. ochotnické etapy ve zdejší obci, tj. od založení spolku v roce 1903 do doby předčasného úmrtí malíře v roce 1928.
3) Vyprávění paní Ludmily Vepříkové z Jizerního Vtelna, rozené Křováčkové, věk 93 let, která je sestřenicí paní Jarmily Křováčkové a přisuzuje malované dekorace Václavu Milerovi z Jizerního Vtelna. Neví, zda byl autorem jen kulis, nebo i opony:
„Oponu nebo kulisy namaloval soused Václav Miler z č.p.21, o žních. Nevíme v jakém roce. Podle vyprávění mojí maminky byl tak zapálen do divadla, že i když bylo o žních nejvíce práce, tak to namaloval. Rolnictví se moc nevěnoval. Ač byl rolník, více ho to táhlo k amatérskému malování“.
Obě pamětnice se shodnou, že dekorace ochotníků byly složeny v přilehlé kůlně hostince U Kučerů , a jak skládací židle, tak i kulisy a opona byly majetkem dobrovolného „Divadelního ochotnického spolku Alois Jirásek v Jizerním Vtelně“, který vznikl za II. ochotnické etapy. Pamatují si, že opona byla dost popraskaná.
Hrálo se zejména před II. svět. válkou. Za okupace vyjímečně. Spolková činnost se na čas oživila až po roce 1948. V té době se režie divadla v obci ujala paní Ludmila(„Luďa“) Vepříková ( roč. 1916 ), po svém návratu z Prahy. V roce 1949 nastudovala a 15.května odpoledne i večer uvedla Princeznu Pampelišku od Jaroslava Kvapila. Originál plakátu k této hře, kterou prováděla ve svých 33 letech, stále přechovává. Snímek 60 let starého plakátu, se kterým nám zapózovala jeho 93 letá majitelka zasílám v příloze. Byl jsem poctěn důvěrou a na týden mohl poutač změnit majitele. Budu mít kopii.
Při rekonstrukci budovy hostince v 90.tých letech současnosti byly jak kulisy tak i opona vyhozeny pro svůj špatný stav. Zda byly odvezeny či spáleny nevíme. Přesný rok likvidace není znám. Restituentkou hostince byla paní Slunéčková. Převedeno dále na pana Josefa Kučeru, spolumajitele firmy KUKU( Kučera a Kubín ). Tato firma stále pracuje pro Škodovku v Mladé Boleslavi.
Kromě plakátu a pár fotografií z poválečné doby žádné jiné dokumenty paní Vepříková nepřechovává. Představení se dříve nefotografovala. Snímky pocházejí až z hry Lucerna a Psohlavci. Je přislíbeno, že budou vyhledány. Opona však na nich nebude. Hra Psohlavci byla provedena ve volné přírodě a na Stránovském nádvoří.

Soupis zde provedených her, jak jsem je zachytil z písemného i ústního pramene :
1903 4.1. jednoaktovka „Doktorovo tajemství“ v hostinci U Kučery č.p. 34
1903 4.1. jednoaktovka „Chytrá vdovička“ v hostinci U Kučery č.p. 34

1944 ? „Lucerna“ v hostinci U Kučery č.p. 34
1949 10.7. „Psohlavci“ v přírodě
1949 15.5. „Princezna Pampeliška“ v hostinci U Kučery č.p. 34
? ? „Maryša“
? ? „Potopa“
? ? „Jedenácté přikázání“
? ? „Paličova dcera“