Texty: TOMAS, Karel: Porcování kocoura - Já nikdy. Amatérská scéna 2009, č. 2, s. 37 - 39.

Jeden z mnoha různě se prolínajících libereckých souborů RS Liberec přinesl inscenaci Já nikdy, postavenou na motivech knihy My, děti ze stanice Zoo K. Hermanna a H. Riecka, obohacenou o vlastní názory z doby, kdy již ani v českých školách nejsou drogy něčím neobvyklým, kdy mládež v Liberci (nebo kdekoli jinde) mohou trápit podobné problémy jako Berlín sedmdesátých let. Dobrá práce s výtvarnem scény, s aktivními prvky několika drátěnek, matrací, kostýmními náznaky i často dobře vypracované skupinové stylizované scény (vodní dýmka) bohužel nezastřou schematičnost tématu. Najednou se individuální příběh stává příliš obecným. Ne až v pochopení diváka, ale již na jevišti. Rodí se zde agitka, dalo by se říci až vývojový diagram cesty životem s drogami. Řešení by si měl odnést divák, ale to by měla být zobrazovaná tragédie mnohem osobnější a konkrétnější.