Texty: Hustopeče, Šmardovo sousedské divadlo ve znamení změn, přehlídka 2005

Sedmý ročník nesoutěžní divadelní přehlídky Šmardovo sousedské divadlo v Hustopečích se nesl ve znamení několika novinek. „Změnil se už samotný název,“ vysvětluje Mirka Novotná z Městského kulturního střediska. „Na rozdíl od loňského roku se tento festival jmenuje Šmardovo sousedské divadlo. Je to na počest pana Antonína Šmardy, který nás opustil loni na podzim těsně před touhle přehlídkou. Hned po skončení loňského ročníku se rozhodla Rada města a Kulturní komise pojmenovat tuto přehlídku právě po tomto významném člověku, který byl neodmyslitelně spjat s kulturním životem v Hustopečích. Další věc, která nás těsně před začátkem festivalu hodně zaskočila a rozesmutnila, byla ztráta jednoho z nejvýznamnějších divadelníků v Hustopečích pana Václava Veleby. A tak letošní ročník naší přehlídky byl ve znamení vzpomínání na tyto dvě osobnosti hustopečského divadla.“
Kromě názvu se také změnila dramaturgická koncepce přehlídky. „Snažili jsme se přiblížit současnému trendu a na rozdíl od minulých let dát více prostoru humoru, písničkám a novým žánrům,“ pokračuje Mirka Novotná ve výčtu novinek. „Klasické divadlo samozřejmě nemůže chybět, ale nemělo by být už dominantní. Chceme se víc přiblížit mladým divákům a proto dostává větší šanci komedie, kterou právě mladí diváci preferují.“ Záměr nabídnout divákům pestrou směsici žánrů, s důrazem na humor, se povedl. Festival zahájila domácí Nová scéna s bláznivou komedií „Jak jsem vyhrál válku“ v režii Miroslava Strouhala. Půldruhá hodina skečů, bláznivých situací a dravého humoru, která se nesla z jeviště nenechala v klidu bránice žádného diváka. Asi nejvíce oceňovaným představením byla tragikomedie Miloše Macourka „Hra na Zuzanku“ DS Prkno z Veverské Bytýšky, která nechala diváky během chvíle prožít celý lidský život. Tento žánr se na našich jevištích nevidí často a to je možná škoda, protože byl všemi přijat s obrovským nadšením. Klasický žánr reprezentovala hra Ladislava Stroupežnického „Naši furianti“ a zpracování divadelníků z Újezdu u Brna dokazovalo, že „dobrá klasika“ táhne i v dnešní době. Závěr festivalu patřil dopolední pohádce pro děti a večernímu muzikálu DS Kroměříž „Ženy v éteru“, který byl podařenou tečkou za letošním festivalem.
Pořadatelé nabídli divákům opravdu pestrý a kvalitní výběr z toho nejlepšího, co dnešní ochotnická scéna nabízí. Je jen škoda, že si do hlediště tentokrát našlo cestu jen minimum diváků. „Co se týká repertoáru byl festival rozmanitý a velice zajímavý. Myslím si, že i jednotlivá představení byla opravdu pěkná a stálo za to je shlédnout. Proto mě hodně překvapilo, že oproti loňskému roku, kdy ten čtyřdenní maratón shlédlo celkem 650 lidí, tak v letošním roce pouhých dvě stě, což mě velmi mrzí, protože ten repertoár opravdu stál za to, aby ho lidé viděli,“ posteskla si na závěr Mirka Novotná.
Zbyněk Háder, Hustopečské listy č. 12, 2005