Texty: AS 2003, č. 2, s. 54, Jana Štefánková.

Setkání v Ústí nad Labem

Ústecká kulturní platforma a kulturní středisko Albis uspořádaly v sobotu 15. února 2003 v centru města Ústí nad Labem krajskou přehlídku uměleckého přednesu s výběrem recitátorů na celostátní festival poezie. Wolkrův Prostějov.
Do příjemného prostředí Biografu u Libušky přijelo 26 sálových recitátorů. Nejmladší (do 17 let) byli zastoupeni počtem 13, starších do 20 let bylo 10 a ty nejzkušenější přijely pouze dvě. Program nabídl mnoho zajímavých textových předloh, v nichž jen mírně převažovali domácí literáti (J.R. Pick, M. Kundera, J. Skácel, I. Hurník, J. Kolář i stále oblíbený L. Aškenazy), vedle J.W. Goetha, R.M. Rilkeho, B. Okudžavy, J. Tuwima a dalších. Za dramaturgický počin můžeme označit Stříbrný penny Waltera de La Mare nebo Monolog šíleného mastodonta Paula Scheebranta, slyšet bylo i autorský text. Umělecký přednes již není pouze dámskou záležitostí, to dokázalo i přítomných 6 mladých mužů. Recitátoři vsadili ve výběru textů nejen na osvědčené autory, ale i na osvědčené texty (Ferlinghetti Svět je báječné místo, Kunderoa Monology, Rilke Slepá apod.). Nechyběly ani písňové texty V+W a B. Okudžavy, které jsou obtížně interpretovatelné bez nápěvu. Mnoho recitátorů prokázalo hlasový fundus s krásnou barvou a tedy i vypovídající schopností. Méně však bylo těch, kteří toho dokázali využít. Na tomto místě chci zmínit zážitek, který mi zprostředkovala nejmladší recitátorka přehlídky Ivana Krmíčková z Litoměřic. S přesnou dávkou citu, přehledem a smyslem pro metaforu interpretovala Skácelovu Uspávanku s Hokusajem. Trofejím I. Hurníka by slušelo více smyslu pro vyprávění. Další postupující z I. kategorie je Barbora Poštová z Postoloprt. Ve známém Ferlinghettiho textu Svět je báječné místo měla jasnou představu proč právě tento text, tady a teď. Zdařile si poradila i s písňovým textem V+W Vy nevíte co je středověk, který postavila na smyslu textu a tím se jí podařilo potlačit hudební frázování. Dále byla udělena čestná uznání Martinu Poštovi z Krásného Studence za interpretaci Správné věci od R. Křesťana, Romanu Štětinovi z Perštejna za dramaturgický počin a interpretaci textu Waltra de La Mare Stříbrný penny a Jakubu Čermákovi z Teplic za přednes textu Jiřího Koláře Mravenec a slon.
Vyšší věková kategorie (do 20 let) byla navštívena 10 účastníky, na jejichž mluvě bylo znát dopisování přes SMS zprávy. Všechno ať je pokud možno úsečné, jen ne žádná melodická větná kadence. Jen nedat přízvuk na první slabiku, či dokonce na předložku. Snad by byli za to vyloučeni z jakéhosi klanu odpůrců češtiny. Přesto jsme zde slyšeli i výjimky. Ondřej Moravec z Teplic s rozmyslem i citem dobře vystavěl labutí příběh Miroslava Huptycha Labuť černá nebo smutková. Jáchym Topol jej svedl ke zprozaizování básně Halucinace. Majitelkou plného hlasu, o kterém už byla řeč je Miroslava Pavlicová z Novosedlic a nakládá s ním znamenitě. Stanovila si velmi obtížný úkol; interpretací básně-monologu Milana Kundery Kdybys tak raději mlčel. Udržela city v přesně stanovené míře a její přednes neztratil na výpovědi. V textu Aleny Vostré Praktická věc byla znát promyšlenost, ale v drobnostech jistá nedotaženost. Oba uslyšíme v červnu na Wolkrově Prostějově. Čestné uznání získala Veronika Štefanová z Touchovic za představivost, kterou zprostředkovala svým posluchačům v textu D. Mrázkové Svět k svátku. Škoda, že nevyšel tak dobře text M.C. Putny Chvála rajčete.
Dvě zkušené recitátorky se představily ve třetí kategorii. Lucii Kuchové se letos nepodařilo i přes vnitřní citové napětí plně sdělit poselství J. Wolkra v básni Oči. Úryvek z básně Já se tam vrátím Františka Halase se rozpadl na jednotlivé žánrové obrázky. Michaela Hlavatá předvedla v Aškenazyho textu Jak jsem tě poznala, jak velký prostor pro představu má v sobě a jak ho dokáže nabídnout i divákům. Znamenitě si poradila i s Monologem šíleného mastodonta od Paula Scheerbranta.
I přes připomínky, které jsou vždy kořením na cestě k cíli, bylo setkání se severočeskými recitátory milé, v příjemným prostředím, moderátorem, bedlivě sledovaným paní Ivanou Horkou, která setkání pro nás všechny připravila. Takže díky do Ústí nad Labem.
Jana Štefánková