Texty: AS 2003, č. 2, s. 48 - 49, Stanislav Macek.

Do třetice všeho dobrého

Již po třetí se ve dnech 19. – 23. 3. 2003 uskutečnila ve Studénce divadelní přehlídka, která nese název „Studénecký Harlekýn“, jako uctění památky věčně mladé postavy komediálního divadla.
Stejný název proto také nese keramická plastika místní výtvarnice, která je každoročně udělována divadelnímu souboru, který, dle odborné poroty, sehraje nejlepší inscenaci přehlídky. Mimo to je této porotě dána možnost udělit ceny za nejlepší mužský a ženský výkon, cenu za scénografii, režii a případně i další zvláštní cenu dle uvážení poroty.
Tato přehlídka je zároveň oblastní soutěžní přehlídkou tradičního mládežnického a studentského divadla vyhlašovanou Divadelním centrem Podbeskydí, z které, při dodržení stanovených kritérií, je možná nominace a doporučení k výběru do národních přehlídek příslušných typů tradičního amatérského divadla.
Vlastní organizace se opětovně s ochotou ujalo MěKS Studénka, aby i v letošním roce byly naplňovány základní záměry této akce, kterou ve skutečnosti lze definovat takto:
- dát mladé divadlo mladému diváku,
- mladé generaci nabídnout vzor k následování,
- účinkujícím potvrdit smysluplnost jejich divadelní činnosti,
- podpořit zdravou iniciativu a soutěživost v oblasti umělecké amatérské divadelní tvorby.
O účast na letošní přehlídce projevilo zájem 8 souborů z oblasti. S přihlédnutím ke kritériu max. věku účinkujících do 25 let a skutečnosti, že soubory nemohly akceptovat vystoupení v dopoledních hodinách v průběhu týdne, své závazné přihlášky zaslalo 6 souborů, z nichž těsně před zahájením odpadl 1 soubor pro náhlé onemocnění hlavního představitele. Vystupovalo tedy jen 5 souborů.
Všechna představení byla odehrána na jevišti „Dělnického domu“, který je také sídlem MěKS, takže soubory měly optimální technické a materiální zabezpečení, což bylo ze strany vystupujících souborů v rozpravách velmi kladně hodnoceno.
Letošní „Harlekýn“ byl obohacen o novinku, kterou bylo amatérské loutkové divadlo pro nejmenší diváky z mateřských škol Studénky. Byly jimi dvě loutková představení souboru DUO Frýdek-Místek hry J.Krulikovského Pekelný život uskutečněné v místním kině. Toto obohacení programu bylo velmi příznivě přijato, jak těmi nejmenšími diváky, tak i jejich učitelkami.
Z dramaturgického pohledu přehlídka prokázala, že vedení mladých divadelních kolektivů je v dobrých rukou. Vedle dvou představení autorského divadla byly dvě inscenace zdařilých dramatizací literárních předloh a 1 inscenace klasické pohádky.
Divadelní soubor Vendelín Domu dětí a mládeže Kopřivnice zahájil přehlídku inscenací s názvem Volání z dálky. Výraznou byla kolektivní práce celého souboru počínaje tvorbou dramatické předlohy přes formu jevištního zpracování a konče kolektivní režií. Absence výrazné režijní koncepce způsobila, že nebyly důsledně využívány jednotlivé inscenační výrazové prostředky (jako např. stínohra s vozkou) a tak zůstalo jen u jednotlivých, sice nápaditě řešených situací, ale bez jejich vzájemného propojení s jednotícím záměrem, a tak dětského diváka nejvyšší věkové skupiny upoutávalo spíše prostorově pohybové řešení jednotlivých dramatických situací, než hlavní téma hry.
Do stejné tvůrčí „líhně“ DDM v Kopřivnici patří i divadelní soubor Semínko se svou inscenací Nikdo vejce nikdy malomocné banán. Představení určené svým tématem pro nejvyšší věkovou skupinu mládeže, má svůj autorský původ v kolektivní tvorbě a zároveň i režii. Kolektivní režie byla poznamenaná určitými nedostatky; nechala se unést mnohočetností nabízených témat bez jednoznačného zdůraznění toho hlavního. Na rozdíl od předchozí inscenace byl kladen důraz na hereckou práci. Volba scénografických pruhů nestrhávala pozornost diváka, který se mohl soustředit na jednotlivé herecké výkony.
Přes tyto připomínky k oběma inscenacím je na místě konstatovat dobrou kvalitu verbálního projevu všech členů obou souborů.
Třetím představením byla dramatizace části Erbenovy Kytice v podání souboru Koukej studia DRAmaTIka MěKS Studénka.
Autorka dramatizace a režisérka Jarmila Nekolová využila motivy několika básní (Lilie, Vodník, Štědrý den) a spojila je v řetězec jednotlivých poetických příběhů, který s původní hudbou J. Hanibala a s esteticky působícími scénografickými prvky vytvořil emotivní jevištní tvar s odpovídající atmosférou podpořenou vyrovnanými hereckými kreacemi. Viděli jsme výraznou režijní práci ve vyváženosti použitých prostředků. Pozornost nejen diváků ale i poroty upoutal herecký výkon víly (Vendula Huvarová).
Divadelní soubor Čtyřlístek z Frýdku-Místku se představil pohádkou J. Jílka O solném králi. Soubor složený z velké míry z naprostých divadelních začátečníků (to jsme se dozvěděli až při rozpravě o představení) velmi mile překvapil kultivovaným slovním projevem účinkujících a estetickou působivostí a racionalitou scénografické složky inscenace. Výraznou pozornost získala pohádková postava kořenářky, jak po stránce slovního projevu, tak i v optimální míře použití ostatních hereckých výrazových prostředků. Na této inscenaci byla velmi kladně hodnocena režijní práce s dramatickou předlohou, cílevědomá herecká výchova vedoucí k inscenačnímu tvaru. Některé nepřesnosti v hereckých akcích (vzájemná souhra, dotváření atmosféry) měly zřejmě svou příčinu v herecké nezkušenosti a jejich odstranění je uskutečnitelné dalším dobrým režijním vedením ing. Zity Maršálkové.
Posledním představením bylo vystoupení souboru Dividlo z Ostravy s dramatizací J. Préverta Jak jsem potkal pštrosa. Tato inscenace nesla výrazné znaky prvků „pohybového“ divadla, vytvářejícího příslušnou atmosféru a dramatické napětí kultivovanými výrazovými prostředky. Na inscenaci byla znát výrazná režijní práce Saši Rycheckého, jak v řešení jednotlivých dramatických situací, tak v celkové kompozici inscenace. Svou jednoznačností zpracování tématu byla tato dramatizace diváky plně pochopena, jak jsme se přesvědčili v pozdější rozpravě.
Jednotlivá představení přehlídky byla hodnocena pěti člennou porotou, složenou ze zástupců DCP jako vyhlašovatele a zástupců MěKS (aktivních divadelníků) jako pořadatele. Hodnocení bylo prováděno formou rozpravy o inscenaci. S ohledem na mládí účinkujících byly probírány všechny inscenační složky se záměrem, aby žádná z nich nebyla považována za druhořadou nebo postradatelnou.
V letošním ročníku „Studéneckého Harlekýna“ byly porotou uděleny tyto ceny: - mužský herecký výkon Tomáši Fendlerovi (ve hře Nikdo vejce nikdy malomocné banán); ženský herecký výkon Ivaně Linzerové (ve hře O solném králi); cena za režii Jarmile Nekolové (ve hře Kytice); zvláštní cena poroty Vendule Huvarové (ve hře Kytice).
Hlavní cenu Studénecký Harlekýn obdržel divadelní soubor Dividlo Ostrava za inscenaci Jak jsem potkal pštrosa a zároveň byl doporučen k výběru na národní přehlídku činoherního divadla a na národní přehlídku studentského divadla.
Slavnostní předání cen se uskutečnilo dle osvědčené zvyklosti z předchozích ročníků v neděli 23. března 2003 za účasti zástupců všech vystupujících souborů před představením profesionálního divadla, kterým v letošním roce byla komedie Kočár nejsvětější svátosti v podání skupiny herců pražských divadel.
Ze všech představení přehlídky byly místní kabelovou televizí Odra natáčeny záběry, rozhovory s režiséry a účinkujícími, takže místní veřejnost měla o celé akci aktuální informace. Ze zachycených videozáznamů bude i v letošním roce zpracován pamětní videodokument.
Za úspěšný průběh letošní oblastní přehlídky Studénecký Harlekýn patří poděkování všem účinkujícím, porotě a zejména pracovnímu kolektivu MěKS ve Studénce za jejich fandovství amatérskému divadlu a za bezchybné zajištění celého zázemí přehlídky pro vystupující soubory. Poděkování je na místě i pedagogickým pracovníkům místních škol, jejichž žáci vytvořili potřebné divácké prostředí. Letošní přehlídku zhlédlo 1 500 diváků .
Stanislav Macek