Texty: BRŮČEK, Josef: Dačické kejklování na jihu Čech podeváté - Provaz o jednom konci. Amatérská scéna 2009, č. 2, s. 23. - 25.

2. doporučení k výběru na Divadelní Děčín:
DS Ty-já-tr CO? Praha, z díla Johanna Eduarda Ambrosia Nestroye sestavili Karel Krauz a Zdeněk Mahler: Provaz o jednom konci. Režie a dramaturgie Radka Tesárková (čestné uznání za režii), cena Martinu Tafatovi za roli barona Lipse, cena Lukáši Kunstovi za roli sluhy, čestné uznání Lucii Valentové za roli Glanzové.
Provazník Lips se svým tovaryšem prochází neskutečným příběhem ne nepodobným pohádce O rybáři a rybce zde však příběh končí pateronásobnou svatbou.
Skvělý začátek představení: výtečně načasované sledy situací, scén, příchodů i odchodů, vše v plném souladu s výtečným Nestroyovým textem. Vše je přesné a dokonalé – herectví, kostýmy, scéna, dokonce i posunutý odkaz na Hamleta při Lipsově rozjímání nad oprátkou, kterou si právě vyrobil. Po necelé čtvrtině představení ale z jeviště začíná proudit chlad. Možná je to tím, že onomu perfektně běžícímu stroji schází teplé lidství, chcete-li osobní vztah. Tak se například stane, že divák z dění na jevišti nepostřehne, zda se provazník Faden na první pohled tak bláznivě zamiloval do komorné, či do Glanzové. A nejasnosti postupně přibývají. Nevysvětlitelný obrovský obraz Diany s jelenem v místě nového přechodného Fadenova bydliště, nebo jeho oslava zasnoubení s Glanzovou, která však scénicky probíhá jako svatba a nakonec pro diváka zcela znejasněný závěr, při kterém většině diváků (tak tomu bylo alespoň v Dačicích) unikla zásadní informace – co bylo pro Fadena zbytečné a proč tedy přišel o všechny Lipsovy dary. Otázky, zda je to parodie, symbol, nadsázka či ironie, pomalu přecházejí do pochybností o nevyjasněném žánru a tím i o správnosti vedení celého příběhu.