Texty: Krajská přehlídka dětského divadla Uherské Hradiště 2009. Deník Dětské scény Trutnov 2009, č. 0, s. 20 - 21.

KRAJSKÁ PŘEHLÍDKA DĚTSKÉHO DIVADLA ŽEBŘIŇÁK STARÉ MĚSTO U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ 15. - 16. 4. 2009
15. a 16.dubna 2009 se konalo ve Starém Městě u Uherského Hradiště regionální kolo Dětské scény ve velkoryse renovované sokolovně, nyní pod názvem Společensko-kulturní centrum. Skoro ideální prostor pro větší i komorní představení, stravování, provizorní ubytování či sportovní uvolnění na přilehlých sportovištích. K tomu dva dny plné sluníčka a dobré nálady. Co si lze více přát? V úvodu nutno uvést, že zde bylo 18 soutěžních představení, jedno inspirativní ze Slovenska, jeden večerní koncert, doprovodná beseda pro žáky staroměstské školy o holokaustu a pochopitelně nezbytné rozbory představení. Tedy program víc než nabitý. A co jsme tedy viděli?
ZUŠ Uherské Hradiště – Dohráli jsme: Markéta byla rychlejší
Autor Jiří Holub, režie, dramatizace, vedoucí souboru: Hana Nemravová
Dramatizace lehce hororové povídky mladého autora posluchače Literární akademie Josefa Škvoreckého, která řeší problémy první velké dívčí lásky a problémy kolem toho. Hraje skupina 8 děvčat a 1 chlapce na náznakové scéně pomocí tří paravánů, které jsou stanem, dveřmi do autobusu, atd. Komentáře hlavní hrdinky jsou realizovány přes mikrofon, předěly tvoří hudební improvizace živé minikapely. Veškeré problémy se točí kolem záhadného a nepřítomného Karla, o kterého usilují dvě kamarádky. Vše končí tragickou smrtí Markéty. V závěru je civilně budovaná inscenace zakončena až snovým a hororovým obrazem lákání Markéty obrazem mrtvého Karla do jezera. Obraz sám o sobě je velice poetický ( snad až připomínající Erbenova Vodníka ), ale je jakoby z jiné inscenace. Rezervy jsou ještě v čistotě a srozumitelnosti jevištní řeči a souhře dívek.
Základní škola Vidče - soubor Maretka: Vítání jara
Autor: Markéta Hauserová, Irena Šmejkalová, režie, vedoucí souboru: Helena Vojkůvková
Typické recitační pásmo pro školní akademii. Rezignuje se na smysluplnější pohyb, koncepci a hlubší význam. Děti odříkají tu lépe tu hůře jednoduché verše o květinkách, ptáčcích a zvířátkách. Jednoduché náznakové kostýmování, vše doprovázené mezihrami na xylofónek. Typické sousedské představení určené spolužákům a rodičům.
ZUŠ Uherské Hradiště – soubor Dr.Ámo: O princezně a pirátech
Autor: Zdeněk K. Slabý, dramatizace, režie, vedoucí souboru: Radka Mrázková
Jednoduchá hříčka o emancipované princezně, kterou chtějí rodiče provdat, princové jsou celkem nanic, princeznu unesou piráti, princové se ji pokusí osvobodit, konec otevřený. Hráno v jednoduchých stylizovaných kostýmech, velké rezervy v řeči, v druhé půlce problém s temporytmem a pohybem po scéně.
ZUŠ Uherské Hradiště – Kunovice – soubor Strašuláci: Uspávanka s vosou
Autor: Jan Skácel, dramatizace, režie a vedoucí souboru: Olga Strašáková
Výrazný pokus 5 dívek o voice band, hru se slovy, rytmem, stylizovaným pohybem. Otázkou jinak velice sympatické práce bylo pouze důslednější a jasnější dělení textu do jednotlivých osob a sborů.
ZUŠ Zlín: Jamie a upíři
Autor: Brian Jacques, dramatizace, režie a vedoucí souboru: Markéta Pavlištíková
Příběh pubertálního kluka Jamieho, který má problém nejen se svou pedantskou matkou, ale i se svými kamarády. Pokus o divadelní představení s náznakovou a variabilní scénou. V průběhu děje jdou děti do hrobky, kde mají být upíři. A Jamie je skutečně potká a ke svému překvapení zjistí, že upíří matky jsou pedantské a z pohledu pubertálních upírů nesnesitelné. A zde nastal problém – Jamie upadl do hysterického smíchu – zbláznil se, či zjistil, že všude je to stejné a jde o beznaděj? Na to jsme odpověď z jeviště nedostali. Škoda. Velké rezervy v mluvě, jevištním aranžmá. Diskutabilní se ukázala i použitá hudba. A ještě jeden velký problém se během tohoto představení ukázal – a to byla technika tohoto jinak sympatického kulturáku. Zlobila a nechtěla fungovat. Jednak bylo málo světel, a často se nedala ovládat, a také bylo problémem, že nešlo ve velkém sále úplně zatemnit. Škoda. Snad se to v příštím ročníku podaří odstranit.
Základní škola Lískovec: V Šalivari
Autor: Josef Bruckner, režie a vedoucí souboru: Jaroslava Pilčíková
Ukázka recitačního vystoupení, ve kterém se sice vědomě rezignuje na pohyb, ale o to více se pracuje s hlasem, rytmem, výrazem a velice jednoduchým gestem v dramatizaci jednoduchého německého lidového říkadla. Navíc je vtipně využit jednoduchý stylizovaný kostým odkazující na německý původ říkadla. Ukázka toho, když vedoucí dobře odhadne své síly, zkušenosti a možnosti dětí. Jediná škoda byla, že celé to bylo velmi krátké
ZUŠ Uherské Hradiště – Dohráli jsme: Zavazadlo
Autor: Samuil Maršak, dramatizace, režie a vedoucí souboru: Hana Nemravová
Klasický text jednoduché rytmické veršovánky o cestující dámě a jejích problémech je vděčným materiálem pro práci s dětským kolektivem Hanka rozehrává situace do řady milých scén za pomocí jednoduché rekvizity – malých polštářků s držadlem – která se stávají zavazadly a dalšími nutnými věcmi. Pro děti to bylo první veřejné vystoupení, a tak není divu, že díky nervozitě docházelo někdy ke ztrátě temporytmu, soustředění a hlasové nejistotě. Ale jinak velmi milé a sympatické představeníčko.
ZUŠ Uherské Hradiště – Dohráli jsme: Ambra
Autor: P. Danzingerová, dramatizace, režie a vedoucí souboru: Hana Nemravová
Příběh děvčete, které se rozvedli rodiče, má problémy s kamarádkami, novou přítelkyní otce... Vděčné téma pro děvčata tohoto věku, protože řada z nich něco podobného prožívá. Hraje se na jednoduché scéně se třemi paravány a pomocí tabulky, na kterou se křídou píší místa, kde se děj odehrává. Někdy je trochu zmatek při přestavbách, úplně jasné není, proč jsou některé role dospělých ztrojeny, ještě lze dále pracovat s jevištní mluvou. Ale přes uvedené výhrady jde o zajímavou a přínosnou práci, která pomáhá dětem řešit jejich nejednoduché životní situace.
ZUŠ Uherské Hradiště – Dohráli jsme: Krvavá historie
Autor: Arnošt Goldflam, dramatizace, režie a vedoucí souboru: Hana Nemravová
Celosouborová inscenace dramatizace Goldflamovy svérazné pohádky, kterou Hanka posunula do stylu kramářské písně ( podpořeno zvukem flašinetu při přestavbách). Největší diskusi vyvolalo, zda lze velice svéráznou atmosféru Goldflamova textu přenést do formy kramářské písně. Představení ale nabízí souboru možnosti si zařádit a viditelně děti baví.
ZUŠ Uherské Hradiště – Kunovice - soubor Babinec a Jan: O výzkumu zimy
Autor: Karel Čapek, dramatizace, režie a vedoucí souboru – Olga Strašáková
Představení, které sice vzniklo na zakázku k vánočnímu představení, ale zároveň bylo velice dobře vybráno jako připomenutí díla našeho velikého literáta. Pracuje se s hlasem, kvalitní jevištní mluvou, jednoduchým a stylizovaným pohybem. Největším problémem je představitel spisovatele ( Čapka ). Rozhodně není hýbatelem děje a hlavní osobou jeviště. Škoda. Ale přesto jsme viděli poctivé a jasně vypracované představení.
ZUŠ Uherské Hradiště-Kunovice - soubor Babinec: Holá pohádka
Autor: Petr Nikl, dramatizace, režie a vedoucí souboru – Olga Strašáková
Vedoucí souboru pracuje s dětmi řadu let v oboru dětského přednesu a divadla. Ve své práci využila poučení z práci s hlasem, které získala v semináři vedeném pí Vostárkovou v Praze. V tomto duchu uvedla na krajské přehlídce pohádku Petra Nikla Holá pohádka. Pro desetiminutové vystoupení v komorním prostoru jeviště připravila s pěti děvčaty ucelenou studii, která vyniká prací s jazykem. Je to úspěšný pokus o rozkrytí významu slov a o uvolnění paletu představ. Souboru se zdařilo vystihnout temporytmus větných celků. Pohádkové vyprávění láká diváky k soustředěnému sledování obrazů v jejich proměně. Dějová linie se stává svou barevností a naléhavostí zajímavou a přitažlivou. Toto představení bylo doporučeno k postupu na národní přehlídku Dětská scéna 2009.
ZUŠ Uherské Hradiště-Kunovice - soubor Strašuláci: Strach
Autor: Ivan Jirous, dramatizace, režie a vedoucí souboru – Olga Strašáková
Opět pečlivá práce s hlasem, výrazem, rytmem. Snad jediným problémem je zhmotnění strašidla. Daleko větším zážitkem by bylo jeho ztvárnění pouze hlasem a výrazem dívek. Sympatická ukázka toho, že když víme proč, jak a co, když dáme dětem jasná pravidla hry, máme ze 70 % zaručen solidní výsledek. Jedním z vrcholů přehlídky bylo večerní vystoupení kapely BING BANG ZUŠ Bánovce nad Bebravou. Parta teenagerů hrajících tak, že by jim profíci mohli závidět. Z jeviště šla nejen bezva muzika, ale i nadšení a radost ze hry. A to i z jejich dvou kantorů.
Gymnázium Kroměříž: Plesky – Třesky
Autor: Jiří Weinberger, scénář, režie a vedoucí souboru – Irena Procházková
Běžné recitační školní vystoupení - volně seskupené básničky, bez větších ambicí slušně přečtené. Škoda nevyužití nabízené možnosti, protože nonsensové Weinbergerovy básničky jsou materiálem pro rozvinutí fantazie a představivosti. Tak snad příště.
Školní družina Základní školy Vsetín: Stvoření světa
Autor textu, režie, vedoucí souboru – Květoslava Kovářová
Představení je pokusem o muzikál, či spíše je to hra se zpěvy. Jde o autorský text vedoucí souboru s námětem stvoření světa, střetu andílků a čertů. Vše řídí Všeználek, představovaný velkou loutkou. Už v textu je první problém – vše je upovídané, není úplně jasný žánr, také je tu trochu maten divák, neboť místo Boha je to Všeználek (a není to odkaz na známou knihu o Neználkovi). Děti jsou oblečeny do stylizovaných kostýmů – andílci v bílém se zlatou parukou, čerti v kožešinách. Text sleduje sedmidenní stvoření světa – tu a tam je něco přeskočeno. Adam a Eva jsou opět loutky v lehké karikatuře. Problémem je i zpěv dětí, který není vždy úplně jistý a čistý. Představení bylo ovlivněno nemocí vodiče a mluviče Všeználka, kterého zaskakovala vedoucí souboru. Na klidu jistě nepřidaly ani úvodní technické problémy se světlem a zvukem. Sympatické bylo, že jde o paní družinářku, která nabízí možnost setkání při divadle velkému množství dětí. Nejde o světové divadlo, ale jako představení pro spolužáky a rodiče jistě plní svou úlohu.
ZUŠ Rožnov pod Radhoštěm: Kterak chtěla Magda Bílé paní pomoci
Autor: Zdeněk Šmíd, dramatizace, režie, vedoucí souboru – Lucie Štěpánková
Pokus o velké činoherní představení s využitím všech možností jevištní práce. Příběh o prokleté Bílé paní, které může pomoci pouze dívka čistá a upřímná. Text vznikl z regionální pověsti, využívá folklórních prvků v kostýmování, scénickém tanci a dává hereckou příležitost devíti dívkám. Hraje se v zajímavé jednoduché scénografii, vytvořené pomocí několika černých paravánů a náznaků záclonek v oknech, plotu a lavice. Škoda, že nešel pořádně zatemnit sál, protože režisérka pracovala i se světlem. Jednotlivé postavy jsou tu lépe, tu o něco hůře budovány. Bohužel šlo o premiéru představení, a tak tu a tam hrála svou roli premiérová nervozita. Ale rozhodně je zaděláno na slušné činoherní divadlo s dětským souborem. Cena poroty Lucii Štěpánkové za práci na inscenaci Kterak chtěla Magda Bílé paní pomoci
ZUŠ Bánovce nad Bebravou – Slovensko – host přehlídky: Kufor
Autor, dramatizace, režie, vedoucí souboru – Zuzana Varhaníková
Představení, které vzniklo jako pokus o dokumentární divadlo. Příběh slovenských židovských dívek odsunutých do koncentračního tábora během holokaustu, příběh o nesmyslnosti smrti, příběh sourozenců. Představení vzniklo ve spolupráci se Slovenským židovským muzeem v Bratislavě. Všichni hrají s plným zaujetím, ve velkém citovém nasazení, vznikají silné obrazy. Děvčata vědí co a proč, jsou výborně technicky vybavená. Režisérka pracuje výborně s temporytmem, emocí, světlem (tady opět poznámka – škoda, že nebylo možno vytvořit dokonalou tmu v sále), hudbou. A tak jsme byli svědkem silného lidského zážitku, který nemohl nikoho nechat v klidu. Vrchol přehlídky.
ZUŠ Valašské Meziříčí: Starší sestra a mladší bratr; Holčička zlatá
Autor: Astrid Lingrenová, dramatizace, režie a vedoucí souboru – Bohumila Plesníková
V prvém představeníčku jde situaci, kdy milá sestřička chce svému neposlušnému bráškovi vyprávět pohádku, ale ten ji neustále přerušuje a provokuje. Představitelka sestry je evidentně více soustředěná a přesně buduje situace. Představitel bratra má sklon hrát do lidí a očekává reakce diváků. Jinak pěkná příležitost pro budování vztahů, komunikace, dialogu, gradace atd. Celý soubor pod vedením Bohumily Plesníkové vychází z příběhu o „zlaté holčičce“, která žije bez rodičů, jen s opičkou a koněm . Vypravuje se příběh o tom, že „dětství někdy nebývá tak bezstarostné, jak se to o něm často tvrdí“. Svět dospělých v podání dětí zasahuje neomaleně až arogantně do života dítěte (dívka žije pod palbou příkazů a rozkazů), dospělí ji nazývají usmrkancem, netvorem, hnusnou panenkou, vzpurnou dívkou. Dobře připravený závěr příběhu má podobu skutečné(a oprávněné) vzpoury:“…a teď mi vlezte na záda“. Ocenění si zaslouží práce na budování situací, v nichž se dívka postupně ocitá. Přijatelný je odstup od přímé řeči a její náhrada třetí osobou pro zdůraznění odstupu. Příjemný je objev nečekaného obrazu – snové jízdy na kole. K nedostatkům patří řeč některých dívek /“šumlování“/. Také nevyváženost zvolených obrazů. Sympatické je nepochybně připomenutí autorky knihy s příběhem Pipi Dlouhé punčoše. Představení Holčička zlatá bylo doporučeno do širšího výběru Národní přehlídky Dětská scéna 2009.
ZUŠ Uherské Hradiště – Staré Město - soubor Dr.Ámo: Holky na zabití