Texty: Kbel, Z historie a současnosti divadla ve Kbele, z webových stránek Kbele 2009

Z historie a současnosti divadla ve Kbele

Tradice ochotnického divadla ve Kbele má co dočinění se vznikem místního sboru dobrovolných hasičů. Ten vznikl v roce 1898 z popudu učitele Josefa Tíkala. V roce založení vstoupila do sboru celá řada nadšenců včetně celého učitelského sboru. Učitelé se v této organizaci starali především o kulturu a organizaci kulturních a společenských aktivit, které měly přispět do sborové pokladny. A tak hned po založení sboru hasičů, začali učitelé působit na sbor, aby začal, krom činnosti cvičební a hasičské, hráti také divadlo a tím působil na kulturního ducha občanstva. Podle kroniky Sboru dobrovolných hasičů ve Kbele se ze zápisků kronikáře Josefa Pecha dozvídáme, že sbor odehrál své první divadelní představení v zimě, roku 1898. K tomuto účelu si hasiči – herci půjčovali jeviště ze sousedního Měčína. O která představení ale šlo, se z kroniky nedozvídáme.
Teprve v roce 1901 prosadil učitel a velký divadelní nadšenec Václav Pučelík a místní obchodník Herman Bleier ve schůzi hasičské, aby sbor pořídil své vlastní divadelní jeviště.
Další z učitelů MatějKroupa byl prý poměrně zdatný kreslíř a malíř, a tak vymaloval potřebné plány a později i kulisy. Tato zvěst vyvolala mezi občany a občanstvem veliké nadšení a tak počali členové sboru sbírati potřebný materiál a prostředky. Truhlářské práce při výrobě jeviště a kulis provedl František Kubík, truhlář v č.p. 17, plátno na kulisy darovaly hospodyně, oponu utkal z domácího plátna Petr Čermák z Vlčího čp. 18, kování zhotovil Josef Liška – kovář, a podlahu darovali rolníci. To vše pro přízeň k budování jeviště.
Dozvídáme se také, že nadšenými pracovníky pro věc divadelní byli Josef Viktora – švec, Josef Liška – kovář, František Kubík – truhlář, Herman Bleier – obchodník. Na oponu jeviště namaloval učitel Kroupa Thalii – můzu divadelní. Kulisy stejně jako opona byly krásně a mistrně provedeny ve třech proměnách. Daly se používat na krajinu, prostor před statkem aprostou selskou světnici. Na své jeviště byl sbor hrdý a pečlivě jej opatroval a uskladňoval a následkem tím sloužilo bezvadně svému účelu až do třicátých let dvacátého století, možná déle.
Učitelé ůsobící ve sboru byli hybnou silou po stránce kulturní i výchovné. Organizovali pro sbor většinu zábavných pořadů, jako byly večírky, koncerty a divadla. Jejich režisérem byl v počátcích Herman Bleier, pod jehož vedením byly nacvičeny například hry:
Lupácivagabundos
Kulatý svět
Blázinec v prvním poschodí (1912)
a další.
Sbor půjčoval své jeviště i do okolních obcí. Například do Vlčí, kde na něm byla sehrána hra „Svůdná dívka“.
Aktivní u divadla byl prý i další obchodník Samuel Klein. I on prý režíroval.
Od roku 1916 byla režisérkou divadelních představení Marie Kubíková, která do té doby pracovala u divadla jako nápověda.
Mezi nejznámější hry v podáí kbelských ochotníků patří například:
Mlynář a jeho dítě
Kříž u potoka
Modlitba na hřbitově
Naši furianti
Existují také záznamy z 31. 12. 1899 a 1. 1. 1900, kdy sehrály školní děti ve Kbele v hostinci č.p. 20 divadelní hry s názvem:
Mladí pastýři Betlémští
Cizinci o Štědrém večeru
Id dvacátých let dvacátého století působilo v obci „Sdružení katolické mládeže“, které vedl farář Matěj Panský. Pod jeho vedením i toto seskupení hrávalo divadlo. Mladí křesťané například v roce 1924 sehráli divadelní hru:
Svatá Filoména
a dále pak hry:
Svatá Anežka
Svatá Alžběta
a další.
Představení Svatá Filomena se hrálo asi v letech 1924 – 1937 ve Kbele, Horšicích a Měcholupech. V hlavní roli se představila Anna Svobodová z čp. 15, která svoji roli hrála až do svého provdání se za Vítovou.
Vzpomínkou na divadlo pořádané Sdružením katolické mládeže je jediná fotografie, která je nalepena ve farní kronice farnosti Kbel. Jsou u ní jména tehdejších herců. Dokonce stejná fotografie byla otištěna i ve Farním věstníku. Představení sv. Filomena, které se konalo v roce 1937 mělo následující obsazení rolí:
Andělé – M. Kubíková a M. Cibulková, nejvyšší soudce V. Šilingr, Klaudie – F. Šilingerová, sv. Filomena – Zdeňka Brůhová, Marcela – M. Černá, střelec K. Cibulka, Pristka – M. Duchková, Bludina – M. Svobodová, ? - V. Hrabík, Faustina – M. Rašpličková a Zoe – A. Duchková.
Kbelští hasiči se divadlu věnovali aktivně snad do čtyřicátých let dvacátého století. Hasičská kronika hovoří o hasičském divadle občas ještě v padesátých letech v souvislosti se spoluprácí se Socialistickým svazem mládeže. Pak na padesát let veškeré záznamy o divadle ve Kbele končí.
Pamětníci vzpomínají, že některé kulisy byly ve starém hostinci u Bártů ještě v roce 1980 – 1981, když se zařízení bouralo. Další kulisy jsou do dnešních dnů uloženy na „vodru“ u Karhanů ve Kbele.
Na jaře roku 2008 zavzpomínala na divadlo ve Kbele také kbelská rodačka a tehdejší herečka Květa Bártová – Konrádová, dcera bývalého zdejšího hostinského Otakara Bárty, žijící dnes v Praze. Uvádíme následující vzpomínku:
„Kolem roku 1935 hráli divadlo ve Kbele: učitel Černý, Nerad, Kroupa, Němec a paní Kylyšová. Později to byli pánové Duchek, Soukup a zdejší farář Vaněk. Titi herci uvedli někde kolem roku 1939 představení Na tý louce zelený. Na konci války se ve Kbele uváděli například hry Srdce v rákosí, Lucerna a další. Když náš soubor neměl dostatek herců, vypomáhala nám paní Křivánková, manželka lékaře z Měčína. Spolu se mnou divadlo hráli Josef Šilinger, Emanuel Duchek, Helena Šilingerová, Josef Duchek – Smetaník, Larva z Vochoze, Václav Hrabík a další herci, které jsme vždy přemluvili pro malé role. Hráli také Josef Šmer, Josef Netrval, Jiřina (její příjmení si nepamatuji, ale vím že sloužila U Šťastnejch). Poslední divadlo, které se mi vybavuje se připravovalo kolem roku 1946. Dneska už si nepamatiji, co to bylo za divadelní kus. Vím ale, že jeho zkoušení se z nějakého důvodu nedokončilo. Nejčastěji se zkoušelo ve stavení u Duchečků, které stálo u kostela,“
SOUČASNOST
Podnět pro jakési obnovení tradice a sehrání divadelního představení ve Kbele dal na zimu roku 2005 Milan Liška - živnostník, ze Kbela čp. 54. Jeho nápadu se ujali Josef Žofaj z Malince a tehdejší hostinský ve Kbele Ludvík Pouza z Příchovic. Sehnali scénáře a pokusili se získat pro divadlo první nadšence z řad místních občanů.
22. ledna 2006 se uskutečnila zakládající členská schůze spolku. Spolek schválil Stanovy a zaslal svoji potřebnou registraci na Ministerstvo vnitra ČR.
13. března 2006 byl Ochotnický spolek ve Kbele řádně zaregistrován jako občanské sdružení. Principálem byl zvolen Ludvík Pouza a zakládajícími členy jsou Milan Liška, Josef Žofaj, Pavel Pittr, Václav Holý, Michaela Frouzová, Stanislava Hajšmanová, Petr Ježek ml., Josef Valvoda.
Soubor se napoprvé pustil do nastudování pohádky K. M. Walló - O princezně se zlatou hvězdou na čele. První zkouška se konala 23. ldna 2006 a slavnostní premiéra pak 25. listopadu 2006 v kulturním domě.
SPolek své umění a netradiční pojetí klasické pohádky představil divákům ve Kbele, Nýrsku, Lužanech a Černíkově.
9. října 2007 se soubor pustil do studování pohádky Karla Svobody - Švec a čert. Premiéra se konala ve Kbele 19. dubna 2008.
Od ledna 2008 je náš spolek kolektivním členem Svazu českých divadelních ochotníků.
Členy spolku v roce 2008 jsou: Ludvík Pouza, Stanislava Hajšmanová, Josef Valvoda, Andrea Přibáňová, Václav Holý, Josef Žofaj, Jana Raschtová, Eva Poppová, Pavel Pittr, Pavel Hajšman, Petr Ježek, Petr Ježek st, Martin Szlachta, Jana Veselá, Milan Liška, Lucie Zástěrová, Vladimír Maidl, Kateřina Maidlová, Anna Hogerová.
Pohádka byla uvedena v roce 2008 ve Kbele 3 x, Újezdu u Plánice a ve Vrhavči.
5.září 2008 spolek zahájil přípravu nového představení a to pohádky O hubaté Káče. Hra byla napsána principálem souboru Ludvíkem Pouzou přímo pro Ochotnický spolek ve Kbele.