Texty: LHOTSKÁ, Jiřina: Dětská scéna Stochov 18. - 19. 4. 2009. Deník Dětské scény Trutnov 2009, č. 0, s. 4, 5.

DĚTSKÁ SCÉNA STOCHOV 18. - 19. 4. 2009
Středočeský Stochov pojedenácté, dvanáct představení, z toho polovina ze základních uměleckých škol. To je stručná bilance dvou dní středočeské přehlídky dětských divadelních, loutkářských a recitačních souborů. Ale také rozborové semináře, dílny pro děti, večerní studentské představení a především výborné zázemí pro všechny v Kulturním domě ve Stochově.
O „velké“ představení se pokusily dva soubory. DDS KS Bystřice přijel s pohádkou Jana Jílka Popelka a princ a soubor LDO ZUŠ Lysá nad Labem s Andersenovou resp. Čtvrtkovou pohádkou Divoké labutě. Obě představení opět prokázala, že málo vybavené a málo zkušené děti, jejich pokus o psychologické herectví, to vše podtržené neobratným režijním přístupem včetně nefunkční scénografie a ostatních prostředků, není tou pravou cestou ke sdělnému a fungujícímu divadelnímu tvaru. Nejistota a rozpačitost, případně utíkání se do šarží, nemůže přinést nic samotným aktérům, tím spíš ne divákům. K „velkým“ inscenacím lze přiřadit i jediné loutkářské představení souboru Paraplíčko SVČ Kladno. Bylo zřejmé, že inscenátoři mají s loutkovým divadlem zkušenosti, méně zkušené ale byly děti, které měly záměry inscenátorů naplnit. Bohužel ani text, Aj, já koza Věry Provazníkové, napsaný v 70. letech pro dospělé loutkáře a nejmenší diváky, nemohl pomoci dětem k tomu, aby přivezly
do Stochova zajímavé představení.
Na opačném pólu stála představení, kde největší hodnotou, která přispěla k příjemnému diváckému zážitku, byla především příkladná práce vedoucích s menšími dětmi. Patří k nim vystoupení souboru ZUŠ Rakovník (1.r.LDO) TELE – hrátky se zvířátky a (ZOO)Logicky Domyšlených Oveček ze ZUŠ Nové Strašecí s převyprávěním pověsti O Zlatém vrchu. Obě vedoucí Jiřina Kytičková i Martina Tothová přesně odhadly možnosti a schopnosti dětí a obě jim dokázaly nabídnout svobodný prostor pro jevištní existenci. Do této kategorie – ukázkové práce s menšími dětmi – lze zařadit (a pokolikáté už) vystoupení dětí ze ZŠ Třebotov, souboru Tři boty. Představení Když v Grombúlii…, plné energie, skvělých divadelních nápadů, šikovných dětí postrádalo jeden ze základních atributů – srozumitelnost. Akce, situace, byly často zahlceny a znepřehledněny přívalem slov , kánony, voicebandy a dalším zvukovým plánem tak, že divákovi (který neznal klíč k představení – text E.Leara Popletové) zůstala pouze možnost sledovat jednotlivé obrazy, bezprostřednost malých dětí, kultivovanost těch větších a domýšlet si, jaký že pod tím vším probíhá vlastně příběh. Určitě by představení slušel i větší řád, přesnost a ztišení. Velká škoda. Mohlo vzniknout humorné i poetické obrazné představení. Snad příště. I tak díky, třebotovští. K souborům, jejichž kvalitou byla především dobrá práce s malými dětmi lze ještě přiřadit i drobné představení Dramatického kroužku ZŠ Hudlice s poezií Ivo Štuky Lesní léto, letní les.
S pásmem poezie M.Huptycha nazvaným Poklesky otců přijel do Stochova soubor větších dětí CIKCAK ZŠ Slaný. Srozumitelná výpověď, jednoduché prostředky, téma, které si děti dokázaly přivlastnit. Příjemné, sdělné, na nic si nehrající představení. S vystoupením, které vycházelo ze školních improvizací na téma nedorozumění, a nedošlo bohužel dál než k fixované formě scének k táboráku, přijeli na přehlídku žáci ZUŠ Rakovník Polomáčení. Své tři výstupy pojmenovali Ach, ta nedorozumění! Přibližně stejně staré děti ze souboru UZEL ZŠ Český Brod se pokusily převyprávět Staré pověsti české, resp. tu O praotci Čechovi a O Libuši a Přemyslovi. Nepodařilo se. Především text, který pro ně vedoucí připravila a zdramatizovala, neměl základní předpoklady stát se nosným základem pro jevištní realizaci. Nepřehledné představení pak zcela postrádalo jakékoli situace, postavy odříkávaly text a z dětí samotných byla cítit velká nejistota. Naopak textem, který má předpoklady stát se dobrým východiskem pro dobré představení byla dramatizace na motivy knihy Ch. Moora Špinavá práce – Někdo to dělat musí. Text připravila pro děti ze ZUŠ Brandýs nad L. jejich učitelka I. Ulrychová. Fantasy příběh zestručnila a zjednodušila pro potřeby souboru CETKA a spol. tak, že v sobě obsahuje evidentně silný potenciál stát se dobrodružstvím pro herce i diváka. Vzrušující a dráždivé téma se zatím zcela Garnet, tak se jmenovala inscenace souboru HOP-HOP ZUŠ Ostrov. Inscenace, která přinesla divákům silný divácký a emocionální zážitek stála na věcných, civilních a pravdivých hereckých výkonech dvou mladých protagonistek. Těm se přesvědčivě podařilo sdělit peripetie vztahu dvou sester – dvojčat, kde každá z nich hledá svoji identitu. Silný, přestože na první pohled téměř banální příběh, pro ně vybrala a zdramatizovala Irena Konývková, z knihy J.Wilsonové Dvojčata v průšvihu . Představení nominoval na Dětskou scénu lektorský sbor ve složení Marie Poesová, Eva Venclíková a Jiřina Lhotská.
Jiřina Lhotská