Texty: AS 2003, č. 3, s. 33, Jarmila Černíková.

Josefodolské divadelní jaro 2003

13. ročník krajské přehlídky venkovských ochotnických divadelních souborů Libereckého kraje, která začala v pátek 2. května.
Je obecně známo, že herci jsou často pověrčiví, protože třináctka je smolné číslo a pátek nešťastný je den. Aby ta smůla a neštěstí byly zažehnány, je nutné každého z herců před představením poplivat a nakopnout ho, někdy povzbudivě, někdy výhružně, podle okolností. Přehlídku zahájil soubor J.K. Tyla z Josefova Dolu pohádkou Josefa Pšeničky na motivy Nezbedných pohádek Josefa Lady, nazvanou Líný Honza. Na přehlídce v Tanvaldě patřila tato inscenace k nadprůměrným. Zde, metaforicky řečeno, padla na představení „deka“. Bylo unavené od začátku do konce, přestože se všichni snažili „deku“ odstranit. To se u amatérských představení stává, protože podléhají různým objektivním okolnostem, které útlum způsobují.
Tentýž den večer uvedl DS J.J. Kolár při TJ Sokol Poniklá inscenaci hry Karla Čapka R.U.R. Soubor si zvolil hru pro své aktuální poselství, ale scénická realizace byla nad jeho dosavadní síly. A tak místo dramatických situací se na jevišti vyprávělo, a protože jevištní řeč představitelů dramatických postav trpěla nesrozumitelností dikce a vzájemná komunikace byla nezřetelná, plynulo představení bez kontrastů a gradace. A samozřejmě i bez napětí. Nešťastný pátek si vybral svou daň, nebo to nebyl pátek? Spíše únava a nezkušenost, dva jevy v budoucnu odstranitelné.
Sobotní program zahájila inscenace veselohry Adolfa Branalda A v tom zámku byla panna v provedení DS Sokol Bozkov. Děj hry se odehrává v 30. letech minulého století na zámku hrabat z Nemanic. V naivním textu je skryta značná dávka situačního i slovního humoru. Každá postava byla zpracovaná v nadsázce, díky tomu, že se soubor skládá z hereckých samorostů různých věkových kategorií.
Divadelní spolek Havlíček Zákupy uvedl komedii Vláda žen, kterou podle Aristofana napsal francouzský autor Robert Merle. Základní téma komedie Aristofanovy zkoumá účinnost zákonů, podle nichž má občan žít. Merle ve své úpravě přidal ještě téma protiválečné a téma udavačství. Tím ovšem značně zkomplikoval situaci realizátorům inscenace, jak po stránce režijní, tak i herecké. Soubor statečně zápasil s Merleho předlohou a snažil se všem třem tématům dát přitažlivou podobu pro diváka. Ale honit tři zajíce najednou je velmi těžké.
Poslední inscenací byla komedie na motivy amerických her Manžel na inzerát v nastudování Divadelní scény Libochovice. Představení se povedlo, diváci řičeli smíchy. Podstatnou zásluhu na úspěšném vyznění hořké komedie ze života měla režisérka inscenace Eva Andělová, která navíc zvládla s hereckou jistotou hlavní ženskou roli. Dobré herecké výkony a výborně rozehrané situace, budící časté smíchové reakce publika, byly hlavní devízou libochovické inscenace. Pominutí některých využitelných reálií zakódovaných v textové předloze, včetně možnosti dobrat se hlubších charakteristik dramatických postav a jejich realizace, to jsou zdroje a rezervy k dopracování se k ještě zdařilejšímu výsledku. I přesto rozhodla odborná ve složení Ilja Bureš, Jarmila Černíková – Drobná a Rudolf Felzmann o nominaci souboru na národní přehlídku do Vysokého nad Jizerou.
Jarmila Černíková