Texty: AS 2003, č. 3, s. 32 - 33, E.J. Havránek.

Klicperovy dny Sadská 2003

Ve dnech 25. – 27. dubna 2003 se v Sadské uskutečnil 5. ročník soutěžní přehlídky venkovských amatérských divadelních souborů s postupem na národní přehlídku ve Vysokém nad Jizerou.
Co letošní přehlídka přinesla? V podstatě velmi pestrou nabídku, v níž nechyběla pohádka, dětské hudební divadlo, konverzační komedie, společenské drama i sousedské divadlo. Porota ve složení Eduard Jan Havránek (předseda), Josef Horák a František Tomášek (členové), tajemník poroty byl Zdeněk Fürst, především konstatovala, že dětská představení by patřila na jiný typ soutěžní přehlídky, určený jejich věkové kategorii. Ve vzácné shodě dospěla k následujícím závěrům:
Nejlepší inscenace s právem postupu do Vysokého nad Jizerou: Divadelní soubor Klicpera Sadská – Vlastimil Venclík: Druhá míza. Kvalitní text o tragických peripetiích středněvěkého mužského milostného vzplanutí byl předán divákům s velkou mírou vkusu a přesvědčivé opravdovosti. Vynalézavá scéna umožnila rozehrávat návazné příběhy bez zbytečných prodlev, kdy předěly tvořily světlo, zvuk a vnitřní monology protagonistů. Herecké výkony byly vzácně vyrovnané, což lze doložit udělením ceny za nejlepší ženský herecký výkon, (Lenka Hušnarová – role Yvety) a ceny za nejlepší mužský herecký výkon (Zdeněk Piskáček – role Oty). Čestné uznání navíc získal Jiří Jeník za roli Cyrila.
DS Mrsťa Prsťa Kouřim, inscenace Panika? Panika. Panika! Aneb Jak nevyloupit banku, režíroval Martin Drahovzal (cena) adaptace Kaminkovy komedie byla pokusem o tzv. „velkou“ hru, neboť soubor zatím studoval pouze aktovky, rovněž chtěl zkusit čistou crazzy komedii. Pevné a promyšlené režijní vedení bylo patrné v celém představení. Jelikož první provedení bylo pouhé tři dny před soutěžní přehlídkou, vyznělo představení ploše a rozpačitě. Je jen škoda, že účastí v letošní přehlídce si soubor s touto inscenací „zavřel dveře“ pro příští rok. Pro loňského vítěze jistě zklamání.
Porota udělila ještě dvě čestná uznání, a to Studentskému divadlu Zornička Maršovice za ztvárnění autorského divadla Co s tím uděláme anebo Ento vesus etno.
Autorské kolektivní představení (lví podíl Lucie Ježková) dětského souboru, určené především mladému publiku, zaznamenalo výrazný skok kupředu (ve srovnání s loňskou adaptací Čapkova R.U.R.) ve všech směrech. Zpracování tohoto vlastně divadla na divadle sice místy ztrácelo temporytmus, ale jako celek působilo výsostně příjemně. Především vynikl záměr – úvaha o lidské komunikaci a mezilidských vztazích.
Druhé čestné uznání získalo Občasné divadlo Hostivice za inscenaci Komedie o Františce, dceři krále anglického, též o Honzíčkovi, synu kupce londýnského. Klasický text sousedského divadla z konce 18. století byl proveden s překvapující čistotou, viditelnou radostí a s pod kůži se vtírající přirozenou naivitou, odpovídající naivitě textu. Celkový dojem byl výsostně příjemný, milý a hladící.
Pro úplnost se zmiňme i o inscenacích neoceněných. DSK Sadská – Vlastimil Novák, Stanislav Oubram: Vodník Mařenka. Text bez dramatického napětí byl zahrán s vkusem a se slušnými hereckými výkony, jenže zcela selhala technika. ZŠ Načeradec minimuzikál Puberťačky – autorské dílo Lenky Jedličkové. Kolektivní třídní představení s převažujícími méně kvalitními zpěvními pasážemi. Užití technických prvků nepomáhalo, ale spíše překáželo. Příběh sám nosnou linii měl. DS Blaník Načeradec Antonín Procházka S tvojí dcerou ne… Představení bylo zdlouhavé a bez rytmu, herecky nevěrohodné. Již tak pomalé tempo bylo navíc ještě zvolňováno častými textovými výpadky, což je u hry, vyžadující uplatnění umění konverzační komedie, jev neodpustitelný.
Ocenění nejvyšší by si opět zasloužil tým pořadatelů a organizátorů, jehož práce byla perfektní. I přes rozkolísanost výkonů přehlídka v Sadské prokázala, že úroveň venkovského amatérského divadla stoupá a že o budoucnost se nemusíme obávat.
E.J. Havránek