Texty: Ml. Boleslav, LD Jitřenka - Sněhurka a sedm permoníků, Festival loutkářů - Vlasta Polednová v Loutkáři 2008, č. 3

Stejně jako loni přijel dětský soubor Jitřenka, DDM Mladá Boleslav. Černodivadelní princip, který se v souboru cíleně pěstuje, se uplatnil ve hře P. Poláka Sněhurka a sedm permoníků jen zčásti. Tentokrát dětští herci víc okusili úskalí hry „naživo“ - klasickou pohádku rámuje dohadování dvou děvčat, které se pak „stěhuje“ do černodivadelního prostoru jako spor o to, kdo je krásnější. Bylo poznat, že si na předscéně nejsou tak jistí, zkušenosti pochopitelně chyběly, protože jakmile se mohli „schovat“ za panáka (tým permoníků si stvořili z polštářků na dětské postýlce, jediné reálné dekorace), tréma z nich spadla a byli herecky o třídu lepší.
Zdá se mi, že kromě občasných zádrhelů na jevišti tato přehlídka ukázala na jeden problém většího kalibru: dramaturgický (ostatně, kdy v loutkářské branži nebyl?). Pokud si soubor dokáže napsat text tzv. na tělo, pro vlastní styl a s jasnou inscenační vizí, pak se drobné autorské neduhy celkem ztratí. Výrazně se však projevila jakási autorská „nedostatečnost“ v tom smyslu, že tradiční soubory, především marionetové, mají svými personálními i praktickými podmínkami (např. fundusem) omezený výběr textů, po kterých by mohly sáhnout. Prostě to nemají lehké. Starší hry už jsou málokdy hratelné a rozhodně se neobejdou bez často značných úprav.