Texty: AS 2003, č. 3, s. 31 - 32, Eva Reitererová a Jan Karaffa.

OPONA 2003
Přehlídka dětského, studentského a experimentálního divadla v Novém Jičíně 27. a 28.3.2003

Ve dvou poměrně slunných dnech (dle počasí i dle výkonů zúčastněných souborů) probíhala v DDM Fokus v Novém Jičíně divadelní přehlídka, skvěle organizovaná Věrou Matýskovou. V prostoru komorního kukátkového jeviště a klasického sálu DDM jsme měli možnost zhlédnout 15 divadelních souborů s 21 inscenacemi. Vedle inscenací nově vzniklých dětských souborů se objevily i soubory s viditelnou divadelní zkušeností aktérů i jejich vedoucích.

V kategorii DĚTSKÉHO DIVADLA uvedl divadelní soubor Smršť z DDM Kopřivnice (vedoucí Marcela Nedjalková) představení Babiččina světnička, které mělo být parodií známého díla Babička. Za ocenění určitě stálo, že šlo o vlastní dílko dvou hlavních aktérek. Vedle pěkných dílčích nápadů, až recese na známý námět a přirozené hry se na jevišti občas objevila přehnaná stylizace, což vyvolalo otázky k míře přirozenosti, ale i potřeby k dotaženější dramaturgii a režii i v dětském divadle.
Divadelní soubor Rýpadlo přívětivé pádlo při ZŠ Kopřivnice (vedoucí Mirek Přívětivý) prezentoval představení Pes Transversoplanus. Představení obsahovalo závažné téma, které se podařilo přenést na diváky výbornou propracovaností inscenace a vhodně zvolenými výrazovými prostředky. Velmi zajímavá scénografie podporovala herecké výkony i celkové vyznění apelativního tématu. Určitá míra stylizace pomáhala vyvolávat sílu prožitku. Otevíral se před námi svět dvojakosti uvozený Biankou Brasseli, jenž rozprostírá různé výklady zla v rozmanitých, ale konkrétních, divadelně dotažených životních situacích vypravěčů. Skrývá se zlo vně, nebo venkoncem naopak? Inscenace vyvolávala otázky, ale víc k tématu než k samotnému provedení, což už samo o sobě může být pro soubor oceněním, když takto zaměstná diváky i členy poroty. Výborný temporytmus pak zákonitě pomáhal vygradovat představení až k závěrečné pointě.
Výběrem děl z Kytice K.J. Erbena Vodník, Vrba a Polednice se představil nově vzniklý soubor Astra z Frenštátu pod Radhoštěm (vedoucí Iva Pýchová). Volba předlohy se v tomto případě ukázala jako velmi náročná vzhledem ke zkušenostem a vybavení dětí i vedoucí. Objevovala se zde především ilustrace textu, ale občas se podařilo skloubit text s akcí do divadelní situace, což naznačuje potencionální možnosti pro další práci souboru. Pro další své představení Tři prasátka zdramatizovaly klasickou pohádku dle W. Disneye. Dětem byl viditelně tento příběh mnohem bližší a poskytoval jim větší prostor pro seberealizaci. Některé zvolené výtvarné prostředky jejich hře pomáhaly, ale v některých situacích způsobem jejich užívání naopak akci a tím i sdělení omezovaly.
Téměř hororovým příběhem na jevišti měl být Letní tábor uvedený divadelním souborem Stonožka z DDM Kopřivnice (vedoucí Pavla Vaculíková). Přirozená hra dětí nás vtáhla do dění v táboře. I zde některé výtvarné prostředky, ale i vystavěné situace dětem pomáhaly vyvolávat v divácích estetický zážitek a dokonce i malé chviličky příjemného napětí i překvapení.
Další divadelní soubor Quitko z DDM Kopřivnice (vedoucí Ivona Kotrcová) si zvolil velké téma, které se mu podařilo vhodně zinscenovat v představení. Mohli jsme nahlédnout až ke hvězdám v krátkém, ale výstižném příběhu, který nás provokoval k přemýšlení, proč jsme na světě a jestli to náhodou nemá nějaký jiný smysl, než si sami myslíme. Je zde prostor pro dotažení některých situací.
Hravým zpracováním veršů Františka Hrubína zaujal velmi vstřícné publikum divadelní soubor Klobouček ze ZUŠ Klimkovice (Marie Tuláčková) svým krátkým představením Hrajeme si. Často se dařilo artikulovat text - myšlenky v souladu s jednáním pěti děvčat na jevišti, z čehož vznikaly často vypointované situace. V diskusi jsme se pak zamýšleli nad výběrem textu pro soubor s dětmi různého věku.
V představení Vědomí nás divadelní soubor Přestávka z DDM Kopřivnice (vedoucí Dan Brchel) přenesl v rytmu bubínků (bonga) a rituálního tance do hloubi africké džungle. Šlo o hru na motivy pohádky Jednoručka z knihy Heleny Izbické Studna v pralese a jiné vyprávění z Afriky. Bylo vidět, že soubor ví, o čem příběh je, ale prozatím se v dramatizaci nepodařilo poskytnout klíč k porozumění i divákovi.
Inscenace Pohádky ze staré půdy divadelního souboru Hrombidlo z DDM Kopřivnice (vedoucí Marcela Nedjalková) byla nejenom o dětské hře, ale i o tom, že pohádky už je nebaví a že si dokáží hledat i jiné zajímavé činnosti, někdy i ne zrovna příjemné, např. party a nadávání. Zde se střídaly situace výborně vystavěné se situacemi, na nichž by bylo potřeba ještě zapracovat, podobně jako na důslednějším dodržování vytvářeného prostoru - mizanscény.
Velmi příjemně působilo na diváka svojí hravostí a fantazijními úlety představení Peřina divadelního souboru Vědíček DDM Nový Jičín (vedoucí Věra Matýsková). Kdo by nechtěl slyšet: „Splním každé vaše přání…“ a nezatoužil také po kouzelné peřině, a že to může mít také svá úskalí? Nepovídejte. Raději se někdy zajděte podívat. Zajímavě výtvarně zpracovaná inscenace má velmi dobře vystavěné situace, byť viditelně trochu improvizované.
K postupu na krajskou přehlídku „Dětská scéna 2003“ do Ostravy byla nakonec porotou doporučena tři představení: Pes Transversoplanus, Peřina a Vyhoďme ji z oběhu.

V kategorii STUDENTSKÉHO DIVADLA se prezentovalo Divadlo na kraji z DDM Nový Jičín (vedoucí Věra Matýsková) představením Strach. Šlo o lyrickou výpověď tvořivě shromážděného materiálu k tématu existence strachu. Průvodcem odkrývání příčin a možných způsobů vyrovnání se s tímto tématem byla tajemná postava v bílé kápi, která se v závěru poodhalí jako sám Strach. Situace hledající zpočátku odpověď na otázku: „Co je to vlastně strach?“, se především popisují slovem, místy jakoby neměly žádný vývoj, ani gradaci, což mohlo být pro dobře naladěného diváka, plného očekávání, tak trochu zklamáním. Nicméně bylo vidět, že jde o dobře rozpracovaný tvar.
Divadelní soubor Bílá ponožka DDM Kopřivnice (vedoucí Dan Brchel) zpracoval stejnojmenný příběh Raye Bradburyho Křičící žena. Mrazivá nejistota, lhostejnost, neschopnost naslouchat versus důvěřivost a dětská fantazie. Souboru se podařilo inscenaci opříst tajemstvím o skutečných motivech jednotlivých postav kolem křičící ženy, podobně, jak se to nabízí v předloze. Výrazná herecká stylizace byla někdy gradovaná až k samé hranici grotesknosti. Diváky určitě zaujaly také netradiční hravé vstupy tří žlutozelených kulisáků při přestavbě scén. Vzhledem k častým změnám mohly tyto vstupy s přibývajícími časem odvádět divákovu pozornost od klíčového dění na scéně. Velmi zaujal herecký výkon hlavní postavy Margarity.
Netypický příběh z pohledu čarodějnic a samotného ďábla se rozprostřel před diváky v představení Imposibilium studentského divadelního souboru ČK Inferno DDM Nový Jičín (vedoucí Míša Sekerášová). Soulad dobře vybrané hudby, výtvarně působivé scénografie a hereckého projevu, v němž dominuje pohyb, jednání, akce, dokázal vyvolat divácky silný zážitek. Náročné, přestože k povrchnosti svůdné téma souboje ďábla s nevinností a ctností provokovalo k zamýšlení nad otázkami: Proč by měl mít člověk naději? Láska je jen hloupý pocit? Může i Satan milovat? Může být milován? Ďábel, cit a víra? Co tím může získat právě on? Rozuzlení pak výrazně napomohlo závěrečné katarzi.
Další produkce tohoto mladého souboru měla název Lásky francouzského milovníka na tisíc způsobů. Představení působilo jako příjemné osvěžení, které vycházelo z dobře vybudovaných situací jednoduchého příběhu a nenásilného humoru protagonistů. Herecká akce byla postavena na velmi živém slovním i pohybovém jednání. Téma svůdce žen se podařilo na závěr výborně vypointovat.
Závěrem tohoto bloku jsme mohli zhlédnout představení VHR – STI divadelního souboru Těleso XY z Kopřivnice. Působilo na nás jako silné emocionální výkřiky plné skepse člověka vyrůstajícího v lidské společnosti. Šlo bezpochyby o velmi autentickou výpověď, v níž se objevovaly nadějné náznaky divadelní akce.
Z krajského kola přehlídky Studentského divadla porota doporučila na celostátní přehlídku Náchodská prima sezóna představení Imposibilium a Lásky francouzského milovníka na tisíc způsobů.

Mezi EXPERIMENTÁLNÍ DIVADLO bylo zařazeno organizátory jako první představení Kluk v kluku divadelního souboru Rýpadlo, přívětivé pádlo z Kopřivnice (vedoucí Mirek Přívětivý). Zákulisní zápolení zapálených lidí na podkladu vrcholícího milostného vztahu. Jednoduchá situace sebou nese aktuální téma protagonistů, bouření hormonů a je přes zobrazení závodu spermií rozvedeno a propracováno do různých náhledů na dospívání. Díky postupnému odkrývání jednotlivých významů a vnitřního náboje představ se podařilo souboru vyvolat v divácích velmi silný zážitek.
Následně diváky, svými často velmi dobře vypointovanými gagy, pobavilo představení Stereo-typ divadelního souboru Black blood of Silver Parrot z DDM Nový Jičín (vedoucí Luboš Kovář). Přestože jsme od představení neměli čekat žádný smysl, tak z něj vyzníval jasně sdělený názor na denní stereotyp. Hlavním výrazovým prostředkem byl vedle hudby „moderní pantomimo-tanec“ s troškou rapu a brake dance.
K velmi diskutovanému patřilo představení jedné herečky s názvem Bláznův deník souboru Mufaeva z DDM Nový Jičín. Mnohé velmi oslovilo svou autentičností, ale u některých vyvolávalo otázky kolem přemíry osobní účasti a hlubokého ponoření se do prožitku, který může u diváka vyvolat až strach o samotnou herečku. Zůstává také otázkou nakolik jde v takovém případě ještě o hru a samozřejmě je to i v průběhu představení balancování na ostří nože. Přitom bylo z několika okamžiků patrné, že by možná postačilo pomoci hereckému výkonu konkrétnější dramaturgicko-režijní představou. Ale co by to mohlo udělat se samotným faktem, vycházejícím ze silné osobní zkušenosti, těžko může někdo odhadnout bez dalšího experimentování s tímto tvarem.
Znovuoprášené a upravené bylo představení Ruce Divadla na kraji z DDM Nový Jičín (vedoucí Věra Matýsková). Velmi příjemná souhra aktérů poodhalovala, co všechno dokáží lidské ruce. Tvořit i ničit, a proto by měly častěji listovat knihou života. V hereckém projevu byla výrazná a velmi účinná pohybová složka. Problematické bylo abstraktní pojetí červené postavy průvodce, možná by konkretizování a ujasnění jeho postoje pomohlo vyznění klíčových situací a samotného závěru.
Představení Pátek 13 - aneb nelítej tak nízko bylo příběhem amerického hrdiny, který si vybral smůlu na celý život v jediný okamžik, jenž zpečetil jeho konec. Soubor Black blood of Silver Parrot z DDM Nový Jičín (vedoucí Luboš Kovář) naznačil i v tomto případě své potencionální možnosti v hledání jedinečného vlastního výrazu. Tentokrát šlo o tzv. epické divadlo s prvky satiry a černého humoru.
Působivá inscenace Divadla na kraji z DDM Nový Jičín (vedoucí Věra Matýsková) po názvem Soudce má silné téma snadnosti vynášení soudu a svědomí soudce. Situace byly dobře vystavěné a nepostrádaly určité tajemství napětí. Velmi dobrým hereckým výkonům dominovala pohybová složka a nezanedbatelné byly i výtvarné prostředky. Drobnou diskusi vyvolával použitý symbol pavučiny.
Z krajské přehlídky byla navržena k postupu na národní přehlídku Šrámkův Písek 2003 představení Soudce a Kluk v kluku.

Velmi příjemné bylo sledovat, s jakým nadšením a energií děti vstupují na jeviště, s jakou vehemencí prezentují své nápady a jak si za svou prací stojí. Z většiny představení bylo cítit (a v diskusích se nám to potvrdilo), že děti měly pod vedením svých vstřícných a otevřených vedoucích možnost poznat radost z tvorby a velkou měrou přispět k celkovému tvaru inscenace. A to je to, co je na dětském divadle cenné, ne-li nejcennější. K osvěžení patřil také místní zpravodaj Opona 2003. Závěrem je třeba podotknout, že i když šlo v jednotlivých kategoriích i o nominace a doporučení poroty do vyšších kol, provázela celou přehlídku přátelská a tvůrčí atmosféra, což potvrzoval velký zájem o představení ostatních souborů.
Eva Reitererová a Jan Karaffa