Texty: Praha, Vyrob si své letadýlko, představení La Kantýna na KP Pražský Tajtrlík - Jiří Středa v Loutkáři 2008, č. 3

: soubor Vyrob si své letadýlko a hra s názvem La Kantýna. Představení předcházela mimořádně
náročná příprava a napjaté očekávání. Jisté napětí se později přeneslo i do hodnocení souboru. La Kantýna je vlastně autorskou prací a sólistickým vystoupením Anny Duchaňové, když její loutkoherecké, pěvecké a instrumentální kreace na alt saxofon, doprovází znamenité hudební trio Daniel a Martin Hyblerové a Ivan Hájek. Neměli bychom zamlčet ani spoludramatika Petra Pola, Magdalenu Bažantovou podílející se na námětu, ale především autorku scény a Janu Matysíkovou, autorku loutek. Je to skutečně rafinovaně bizarní loutkový příběh, těžko definovatelného obsahu, jenž vznikl jako vzpomínka na podmanivou vůni gardénií nabízených všem poutníkům v dalekém Mexiku. Dramaticky poněkud postmoderní, hudebně a pěvecky v náladě mexické lidové písně. Je až s podivem, jak dovedně Anna Duchaňová rozehrává své miniaturní divadélko a ještě miniaturnější loutky svého minidramatu. Divák se nesnaží pochopit příběh o spisovateli, jenž dokončuje poslední román dřív, než ukončí svůj bědný život, ani patnáctileté servírky, která nakonec rozmixuje své potenciální milence, takto urostlé mexické tomaty, nýbrž se těší z nálady, humoru a hudební atmosféry. A toho se mu dostává vrchovatě.
Avizované napětí, které se přeneslo do diskusního fóra, se do značné míry zabývalo převážně otázkou zařazení tohoto představení do sféry
amatérského loutkářství. Anička Duchaňová, je absolventkou KALD a svoji profesionalitu, tak trochu v žertu, trochu vážně, bagatelizuje konstatováním: „že se v průběhu studia s loutkou vůbec nesetkala, a proto se v tomto oboru cítí být amatérkou“. I ostatní spolutvůrci jsou vybaveni vysokoškolským vzděláním v oborech, které v představení našly své uplatnění. Ve vrcholném vzestupu amatérského loutkářství v počátcích 20. století až někdy do jeho poloviny, bylo celkem běžné, že se prolínala práce profesionálů s prací ryzích amatérů. Jestliže nám dnes činí problémy otázky pekuniární, neměli bychom strkat hlavu do písku před běžnou praxí příjmových položek za amatérská představení. Nad tím se rozhodně nemíním pohoršovat, jenom mi připadají vytvářené kategorie, kdo je a kdo není amatér, kdo může a nemůže na amatérský festival, jako malicherné a neprospívající rozvoji a směřování amatérského loutkového divadla. Představení La Kantýna hostivařskou přehlídku jednoznačně obohatilo.