Texty: AS 2003, č. 3, s. 28 - 29, Vladimír Justl.

Poděbradské dny poezie
2. – 4. května 2003

41. Poděbradské dny poezie (dále jen PDP) začaly vlastně už 11. dubna ve foyeru divadla Na Kovárně vernisáží výstavy Básníci obce spisovatelů městu poezie Poděbrady. O realizaci výstavy se zasloužily dámy ze sekretariátu Obce spisovatelů Pavlína Kubíková a Lída Zvoníčková. Obtelefonovaly, zmailovaly, do sekretariátu Obce pozvaly atd. zvolené básníky. Sešlo se dvaadvacet rukopisů, většina autorů neopomněla přinést podobenku. Daný materiál mistrovsky a s citem designéra – umělce adjustoval (toto sloveso je navíc kryptogramem iniciátora výstavy) zaměstnanec Kulturního a informačního střediska redaktor Miroslav Malovec. Mezi vystavenými rukopisy jsou básně bardů (Jaromír Hořec, Ludvík Kundera, Zdeněk Rotrekl), žijících klasiků (Petr Kabeš, Karel Šiktanc, Jana Štroblová), básníků vědců a diplomatů (Miroslav Červenka, Jiří Grůša), básníků překladatelů (Václav Daněk, Vlasta Dvořáčková), autorů známých už z čítanek (Pavel Šrut, Jan Vodňanský, Jiří Žáček), předsedy PEN klubu Jiřího Stránského, mé favoritky Violy Fischerové a dalších.
MARTA HRACHOVINKOVÁ: Letošní PDP se opět konaly pod záštitou Ministerstva kultury ČR a za podpory Městského úřadu Poděbrady v čele se starostou ing. Jozefem Ďurčanským. Organizoval je přípravný výbor PDP, jehož členy byli také pracovníci Kulturního a informačního střediska Poděbrady. Poprvé jsme spolupracovali s poděbradským divadelním spolkem Jiří (předseda ing. Jiří Pospíšil). Letos byly PDP kratší, ovšemže z finančních důvodů. Příští ročník bude organizovat nově založená společnost SLOVO A HLAS (sdružení příznivců mluveného slova).

Program letošních PDP:
Pro děti byla odehrána Kainarova Zlatovláska v nastudování deseti studentů Vyšší odborné školy herecké v Praze (režie Karel Kříž).
V cyklu ŽIVÍ A MRTVÍ představil Miloš Horanský neznámého pětačtyřicátníka Pavla Svobodu. Jiří Hraše vytvořil kaleidoskopický portrét Františka Halase, v němž zazněl autorův hlas (záznam Čs. rozhlasu z třicátých let): především básnická próza Já se tam vrátím…, cyklické Staré ženy, litanická poéma Nikde – vše v reprezentativních ukázkách.
VIZITKY: Představily se dvě herecké školy: Vyšší odborná škola herecká z Prahy (Polibky Paříže, tj. J. Prévert a francouzské šansony, režie Marta Hrachovinová, premiéra v červnu 2002) a Konzervatoř Košice, která rozehrála v režii Marty Vilhanové texty rakouského slovního ekvilibristy a experimentátora Ernsta Jandla (překlad Milan Richter, připraveno pro PDP). Obě představení byla mocně aplaudována.
Na výstavu rukopisů přijel předseda Obce spisovatelů Ivan Binar. Jeho zamyšlení přijali posluchači s pozorným srozuměním. Vyjde v 26. čísle bulletinu Obce spisovatelů Dokořán na zlomu června a července. Ocitujme alespoň jednu větu: „Poezie, to je způsob, jak využít možnosti jazyka do krajnosti: jak malovat slovy, jak si s nimi hrát, zpívat a čarovat, básnit; jak se zmocnit přeludu, jak polapit sen, zlatého ptáčka, do tenat slov a pak ho pustit na svobodu.“ Poté se ujal slova a zpěvu Jan Vodňanský – evidentně se líbil.
Křišťálovou růži letos obdrželi: z Bratislavy Eva Rysová (přesvědčila nás, že má niterný vztah k Puškinovi a K. Čapkovi), z Brna Jiří Dušek (po Skácelovi připomenul Františka Lazeckého), z Prahy Bořivoj Navrátil (je jedním z těch, kdo oživují melodram – tentokrát to byl Jan Pakandl k veršům Seifertovým; Navrátil si přivezl kvarteto konzervatoristů) a dvojnásobná nositelka Thálie Taťjana Medvecká (Nezvalova Neznámá ze Seiny. „majstrštyk“ básníka a interpretky).
Soutěže se letos účastnilo 28 recitátorů:

1. kategorie 15 – 19 let:
laureátka Miriam Kičiňová, Konzervatoř Košice (E. Jandl, překlad M. Richter);
cena publika Vojtěch Bárta, gymnázium Praha (povídka A.P. Čechova, překlad J. Hulák);
cena poroty Jakub Gottwald, Konzervatoř Brno (K.H. Mácha, 1. zpěv Máje).

2. kategorie 20 – 30 let:
laureátka Beáta Dreisigová, absolventka Konzervatoře Bratislava (K. Strmeň, Amerika);
cena publika Lenka Jakubíková, Konzervatoř Košice (M. Rodoredová, Salamandra, překlad R. Vojničanová);
cena poroty Tereza Lišková, VoŠ herecká, Praha (R.M. Rilke, Slepá, překlad L. Fikar) a Anna Šafránková, Právnická fakulta UK Praha (J. Deml, Mám jakousi tajnou bolest).
Cenu Wiliama Záborského získala Beáta Dreisigová, Cena Karla Högera nebyla udělena – obě prestižní ceny (nejvyšší ocenění PDP) jsou přiznávány od roku 1994. Högerovu zatím obdrželi Aleš Vrzák, Hana Krtičková, Martina Longinová a Blanka Koutská.
Koncert laureátů připravila opět
MARTA HRACHOVINKOVÁ: Vystoupili na něm spolu s oceněnými recitátory žáci poděbradské ZUŠ. Doufám, že se tato spolupráce (poprvé vloni) stane tradicí. PDP stejně jako Moravský festival poezie ve Valašském Meziříčí si zachoval i po rozdělení republiky tradici nejpodstatnější: vítá české i slovenské účastníky. na Slovensku je podporován především Ministerstvem kultury SR a organizacemi Združenie divadelníkov a Združenie rozhlasových tvorcov. Nejpodstatnější je ovšem podpora Městského úřadu v Poděbradech, který mimo jiné uděluje Křišťálové růže (předává je starosta ing. Jozef Ďurčanský) a Kulturního a informačního střediska (letos v čele s ředitelem Mgr. Josefem Stránským). Domnívám se, že letošní ročník – ostatně jako většina předchozích – byl úspěšný, radostný a inspirativní. Věřím, že totéž budu moci konstatovat i za rok.
Říká se: Král je mrtev, ať žije král. Kéž to bude platit dvojnásobně: Ať tedy žijí PDP 2004 a ať se vede novému sdružení Slovo a Hlas. Chce to pokoru před zázrakem slova a nezdolnou víru, že poezie je nesmrtelná.
Vladimír Justl