Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Sokol Újezdec - Těšov
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1919
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 196x
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x
1919 začal hrát DO Sokola, zahájil hrou K. Havlíček Borovský.
Hlavním iniciátorem, který stál u zrodu sokolského divadla, byl malíř a grafik Jiří Pacák. Na jedné z první schůzí Sokola byl přijat jeho návrh na vytvoření ochotnického spolku, do jehož činnosti se postupně zapojovali rodiny z Újezdce a Těšova, místní učitelé Opletalovi, Coufalíkovi, Chalupovi, Fillová, Zatloukalová, Čermák, Kavan, Vízner a další. Připojili se i zaměstnanci zdejší železniční stanice Filípek, Šelman, Kučírek a Štefka. Hybnou silou spolku v předválečné éře ovšem zůstávala Pacákova rodina, která se podílela na činnosti režijní, na úpravách kostýmů, maskování, výrobě scény i na samotné propagaci. Finační podporu nacházel spolek u příznivců Sokola, jakými byli napři. Janáček, Berák, Müller aj.
Jako jedna z prvních byla uvedena divadelní hra Lad. Stroupežnického Václav Hrobčický z Hrobčic. Hrány především hry s vlasteneckým zaměřením, jako Psohlavci, Kutnohorští havíři, Lucerna aj., z nichž představení Páni ( A. Horáková) bylo sehráno ve volné přírodě.
Zápis z těšovské školní kroniky, který je datován rokem 1923, hovoří o nutnosti změny názvu na „Sokol pro Újezd-Těšov“ pro značný přírustek členů z Těšova. Ve stejném roce se uskutečnilo několik přednášek ( O osvobozeném díle; O alkoholismu a O republikové výchově) řídícího učitele z Těšova Františka Opletala.
Soubor hrával dvě až tři inscenace ročně, např. Pytlákova schovanka, Rozmarýn, Podskalák, Otec, Maryša.
Od 1924 hrál spolek např. hry Lešetínský kovář, Pasačka z Lurd (autor neznámý, úprava Jindřich Macoun), Chudý písničkář, Kříž u potoka.
Ve 30. letech došlo ke změnám v zaměření repertoáru, např. Psohlavci, Palackého třída, Poslední od Zborova, Jízdní hlídka.
K divadlu se připojili místní muzikanti, a tak se často hrály i operety a hry se zpěvy - Z českých mlýnů, Děvče z přívozu, U panského dvora, Hospůdka u Markýty, Ta naše písnička česká - ta byla zakázána.
1941 se zákazem Sokola se divadlo odmlčelo.
Po 2. světové válce opět ožila ochotnická činnost, do jednoho souboru se spojili ochotníci obcí Újezdec a Těšov.
1947 Gazdina roba, Noc na Karlštejně
1950 Slavný mistr Kopřiva.
V 50. letech došlo k rozkvětu divadla. V obci často hostovaly jiné soubory a poměřovaly tak kvalitu domácích.
S domácím souborem začal jako režisér spolupracovat brodský ochotník Ant. Coufalík, jeho režie:
1953 Strakonický dudák,
1954 Radúz a Mahulena, Chudák manžel
1955 Jedenácté přikázání,
1957 Paní Marjánka, matka pluku,
dále Kolébka, detektivka Vrah jsem já, Půlnoční mše.
V 60. letech činnost stagnovala a aktivitu přebral dětský soubor.
Bibliografie:
JANČÁŘ, Radek: Kniha o Těšovu (1298-1976) a Těšovský rok.
POTYKA, Miroslav: Soubor informací o amatérském divadle v obcích okresu Uherské Hradiště. Rkp. pro MČAD 1998. PC ART.
ŘEZNÍČEK, Ladislav: Historie ochotnického divadla k výročí 65 let TJ Sokol Újezdec - Těšov. Vydáno 1984.
ŘEZNÍČEK, Ladislav: Dodatek k historii DS TJ Sokol Újezdec -Těšov. Rkp. 1998.
Archivy:
kART: Evidenční karta ÚKVČ, 1988.
Mapa působení souboru - Sokol Újezdec - Těšov
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.