E.Famíra, Proletscéna, Pařížská komuna, 1933
Zdroj: XXV. výstava, E.Famíra, nositel Řádu práce, Praha 1958
E.Famíra, Proletscéna, Koleje duní, 1934
Praha-Vysočany, Osvěta, Tereza - Praha-Vysočany, Dělnické divadlo Proletscéna, Hrob - plakát, 1934
Zdroj: Národní muzeum, Divadelní odd.: sbírka plakátů, DNM P-4-A-244g Foto Jiří Němec květen 2010
Praha-Vysočany, Proletscéna, Po bále - plakát, 1936
Zdroj: Národní muzeum, Divadelní odd.: sbírka plakátů, DNM P-4-A-243a-1945 Foto Jiří Němec červen 2009
Proletscéna
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1933
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 193x
Působení: 193x
1933 Proletscéna založena Emanuelem Famírou (1900-1970, malíř a sochař, tanečník ND) a skladatelem Vítem Nejedlým. Proletscéna vznikla spojením kolektivu mladých z vysočanské jednoty FPT a dělnického div. kolektivu z Proseka,
člen SDDOČ.
Hrála v Lidovém domě.
Zahájila hrou-pásmem Pařížská komuna (Famíra, jeho konzultantem historik Václav Husa), dělnické divadlo nového typu, s nímž spolupracovali i profesionálové. (Dohra před soudem, Famíra obžalován z nabádání k vojenské vzpouře, odsouzen na 6 měsíců do vězení.) Hudba Vít Nejedlý.
Famíra dále napsal a s Proletscénou uvedl hry: Vzpoura, Vítězství práce s hudbou V. Nejedlého (pantomimická varianta Vzpoury, kterou policie zakázala), a Křižník X.
Pro své inscenace vymyslel stavebnicový systém, pomocí něhož dokázal vytvořil velmi levně a účinně vytvářet scénografii.
1933 Strach (Afinogenov).
1934 Koleje duní (Kiršon), Můj přítel (Pogodin) a Strašidelný dům (Šestakov - Čebišová).
1934 Wolkrův večer, v něm poprvé scénicky drama Hrob.
Zánik 1934.
člen SDDOČ.
Hrála v Lidovém domě.
Zahájila hrou-pásmem Pařížská komuna (Famíra, jeho konzultantem historik Václav Husa), dělnické divadlo nového typu, s nímž spolupracovali i profesionálové. (Dohra před soudem, Famíra obžalován z nabádání k vojenské vzpouře, odsouzen na 6 měsíců do vězení.) Hudba Vít Nejedlý.
Famíra dále napsal a s Proletscénou uvedl hry: Vzpoura, Vítězství práce s hudbou V. Nejedlého (pantomimická varianta Vzpoury, kterou policie zakázala), a Křižník X.
Pro své inscenace vymyslel stavebnicový systém, pomocí něhož dokázal vytvořil velmi levně a účinně vytvářet scénografii.
1933 Strach (Afinogenov).
1934 Koleje duní (Kiršon), Můj přítel (Pogodin) a Strašidelný dům (Šestakov - Čebišová).
1934 Wolkrův večer, v něm poprvé scénicky drama Hrob.
Zánik 1934.
Bibliografie:
BURIAN, Miroslav: Svaz dělnických divadelních ochotníků československých. DDOČ. Prameny k dějinám českého divadla, sv. 7. Praha, DÚ, spoluvyd. Národní muzeum v Praze 1972, s. 26, 153, 181, 187, 188.
DĚJINY českého divadla IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1983, s. 236.
FRAUENTERKA, M.: Famíra, nositel Řádu práce. Praha 1958.
DĚJINY českého divadla IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1983, s. 236.
FRAUENTERKA, M.: Famíra, nositel Řádu práce. Praha 1958.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.