Soubory: SUMÝŠ, Divadelní společnost Luďka Škovránka

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1985
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1994
Působení: 198x, 199x

1985-1994 DS SUMÝŠ, vedoucí ing. Luděk Škovránek, členy žáci polygrafického učiliště, 43 titulů, 700 představení, vystřídalo se 150 členů.
Hlavním dramaturgickým záběrem souboru byly pohádky, s nimiž Sumýš zajížděl do mateřských a základních škol, do dětských domovů či domovů důchodců. Druhou linii repertoáru tvořila představení pro středoškoláky a dospělé publikum.
Občasné klubové večery se zaměřovaly na večery poezie a folkové hudby.

1988 SUMÝŠ - divadelní soubor SOU Polygrafického Rumburk, 16 členů, vedoucí Ing. Luděk Škovránek.
1986-1990 účast na meziresortních přehlídkách učňovských škol .
Účast v celoresortní přehlídce.
1988 Plné peklo čertů
1991 Jiráskova Lucerna
1991/92 pohádka podle Jana Drdy O zmrzlém králi, obnovené představení Plné peklo čertů (během 4 let 12 repríz po celé ČR.
1992 Luděk Škovránek ( na Shakespearovy motivy): Kramářská nůše, účast na NP jednoaktových her v Želči.
1992 představení na motivy libreta k opeře Giuseppe Verdiho Rigoletto: Kletba
1992 Benefice - představení pro spolužáky z dialogů již nehraných starších her a písniček.

Vzpomínky: Sumýš a současnost: Hraničář

Autor: Luděk Škrovánek

Článek o Divadelním souboru Domu kultury v Rumburku ve mně vyvolal vzpomínky, které nejsou ani tak nostalgické jako pragmatické. Se souborem při SOU polygrafickém v Rumburku Sumýšem jsme hráli před revolucí, ale i po ní, a to dokonce až do roku 1994. Tehdy bylo patrné, že o tento způsob zábavy a využití volného času mládeže je nezájem i z míst nám nadřízených. Tehdy jsme sjezdili téměř celou republiku, našli spoustu přátel a kamarádů, navštívili některé z rodičů mladých herců, kteří se nám postarali o střechu nad hlavou a leckdy i královské pohostinství. Hrálo se ve školkách, družinách, základních školách - a bylo to celkem prima. A byl na to čas. Mládež, která chybí ve škole, vlastně nechybí nikomu jinému než pedagogům. Tehdy jsme byli finančně zabezpečeni, protože tehdejší školské struktury přály výchově mimo vyučování a naše činnost se chápala jako veřejně prospěšná. Hrdě jsme v místním tisku zveřejňovali, kolikrát a kde jsme co hráli. Po změně společnosti jsme dva roky bojovali za přežití téměř bez finančních prostředků, ale už v roce 1992 nás přijalo pod svá ochranná křídla opět naše učiliště. Hrálo se i o víkendech a o prázdninách, kterých nám současnost dopřála dostatek. Cílem bylo zasáhnout svým repertoárem co nejvíce diváků od dětí v mateřských školkách až po seniory (jak se dnes říká). Zameškaná absence není problémem ani dnes. Zvláště, když víme, my pedagogové, že naši svěřenci dělají dobrou věc - hrají pohádky pro děti z Rumburka v domě kultury. Je pochopitelné, že kdybychom s tím nesouhlasili, tak bychom je pro potřeby DK neuvolňovali. Naopak velice si vážíme práce pana Mrštíka a paní ředitelky Ledvinkové a všem držíme palce.

Bibliografie:
IV. NP jednoaktových divadelních her - Memoriál Ládi Lhoty, Želeč 1992. Programová brožura.

Archivy:
kART:
Evidenční karta ÚKVČ, 1988.

Mapa působení souboru - SUMÝŠ, Divadelní společnost Luďka Škovránka

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.