Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Divadlo u sv. Mikuláše
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1816
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1850
Působení: (181x, 182x, 183x), 184x, 1850
Založení / první zpráva: 1816
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1850
Působení: (181x, 182x, 183x), 184x, 1850
Po 1810 soukromé Divadlo u sv. Mikuláše v Starém Městě Pražském, aby vychovávalo herce pro Stavovské divadlo, jak bylo tehdy obvyklé ve všech větších evropských městech, zejména v Itálii. Koncese povolovala pouze výchovu v německém jazyce. Souhlas patrně dali i čeští stavové, vlastnící monopolní licenci na provozování divadla v Praze. Jejich nezájem o českou výchovu vyvolával u českých divadelníků kritiku, i když oceňovali, že se tak profesionální herci vybírali i z českého lidu, a tím i Češi nakonec měli podíl na sociálních jistotách, které svým hercům Stavovské divadlo zaručovalo /např. penzi/. Divadlo u sv. Mikuláše mělo za povinnost ročně připravit čtyři veřejná představení a výnos z nich věnovat na sociální účely. Členy byli herci a čestní členové, např. šlechtická rodina Pachtů.
Dle Vondráčka: "Kdo chtěl být členem divadla, musil prokázat dobrou pověst, poctivý původ, příslušnost k vzdělané vrstvě obyvatelstva svým stavem a povoláním, musil mít příjemný zevnějšek a slušné chování a jeho mluva musila být čistá a jasná."
František Černý in CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 56:
"Zásluhou německého měšťanstva, které také mělo velikou zálibu v divadle, byly budovány i některé divadelní budovy,do nichž dříve nebo později pronikli i čeští ochotníci a časem i profesionálové. Mezi německými ochotnickými soubory mělo větší význam Das Diletanten-Theater zu der St. Niklas na Starém Městě Pražském (Ochotnické divadlo u sv. Mikuláše), které od roku 1816 působilo v budově bývalého, dnes již zbořeného benediktinského kláštera. (Stál v místě, kde ústí Kaprova ulice do Staroměstského náměstí)."
Divadlo bylo dosti rozměrné. Mělo 4 lóže, galerii až pro 60 osob, parter pro 100 zavřených sedadel. Jeviště mělo až 6 kulis a 15 stop šířku a k dispozici bylo velké provozní zázemí, okolo 40 dekorací od předních výtvarníků a řadu nejnovějších technik, které nebyly tehdy v provozu ani ve velkých evropských divadlech. Mělo moderní plynové osvětlení, v orchestru pulty s přenosnými plynovým osvětlovacími rourami, odbornou knihovnu s 1200 svazky. Vlastníkem byl K. Švestka.
1848 usiloval režisér P. Švanda o výuku v českém jazyce. Ale nenašel pochopení u herců Stavovského divadla a mimo ně kromě Švandy češtinu ovládaly dokonale pouze další 2-3 osoby, takže se zde česky neučilo ani nehrálo.
1849 skupina ochotníků z Mikulášského div. několik představení česky, mj. Pan Čapek (Fredro, překlad Rieger).
Teprve 1860 opět z popudu Švandy a dále syna pěvce Strakatého a V. Ž. Donovského se i bez pomoci stavovských herců se začalo hrát i česky, mj. Nerudovy jednoaktovky, Don Carlos (Schiller).
Hrálo se září - květen, 1x za čtrnáct dní, později 1x týdně.
Zde začali svou kariéru herci Löwe, Polavský, Kainz, Haas a syn, Pechová, Rettigová, Wilhelmi, Grabinger, Chauer, Grau, Pešková, Kolár ml., Heintzová,Bollardová, Valter, Kautská, Pressburgová, Rottová... České národní zájmy prosazovali v tomto divadle majitel Švestka, Švanda, K. Strakatý, Donovský, Chvalovský, Lövinger, Weisbach, Pátek, Hamplová, Čermáková, Stausová.
S ochotníky Švestkova divadla později vystupoval Fr. K. Kolár (*1829).
Česky i německy s ochotníky ve Švestkově divadle hrál Jindř. Mošna (*1837), F. F. Šamberk (*1838) zde debutoval v 50. letech.
1860 přesídlil tento už jen český soubor na Smíchov, do hostince v Eggenbergu, poté do hostince U zlatého anděla.
Dle Vondráčka: "Kdo chtěl být členem divadla, musil prokázat dobrou pověst, poctivý původ, příslušnost k vzdělané vrstvě obyvatelstva svým stavem a povoláním, musil mít příjemný zevnějšek a slušné chování a jeho mluva musila být čistá a jasná."
František Černý in CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 56:
"Zásluhou německého měšťanstva, které také mělo velikou zálibu v divadle, byly budovány i některé divadelní budovy,do nichž dříve nebo později pronikli i čeští ochotníci a časem i profesionálové. Mezi německými ochotnickými soubory mělo větší význam Das Diletanten-Theater zu der St. Niklas na Starém Městě Pražském (Ochotnické divadlo u sv. Mikuláše), které od roku 1816 působilo v budově bývalého, dnes již zbořeného benediktinského kláštera. (Stál v místě, kde ústí Kaprova ulice do Staroměstského náměstí)."
Divadlo bylo dosti rozměrné. Mělo 4 lóže, galerii až pro 60 osob, parter pro 100 zavřených sedadel. Jeviště mělo až 6 kulis a 15 stop šířku a k dispozici bylo velké provozní zázemí, okolo 40 dekorací od předních výtvarníků a řadu nejnovějších technik, které nebyly tehdy v provozu ani ve velkých evropských divadlech. Mělo moderní plynové osvětlení, v orchestru pulty s přenosnými plynovým osvětlovacími rourami, odbornou knihovnu s 1200 svazky. Vlastníkem byl K. Švestka.
1848 usiloval režisér P. Švanda o výuku v českém jazyce. Ale nenašel pochopení u herců Stavovského divadla a mimo ně kromě Švandy češtinu ovládaly dokonale pouze další 2-3 osoby, takže se zde česky neučilo ani nehrálo.
1849 skupina ochotníků z Mikulášského div. několik představení česky, mj. Pan Čapek (Fredro, překlad Rieger).
Teprve 1860 opět z popudu Švandy a dále syna pěvce Strakatého a V. Ž. Donovského se i bez pomoci stavovských herců se začalo hrát i česky, mj. Nerudovy jednoaktovky, Don Carlos (Schiller).
Hrálo se září - květen, 1x za čtrnáct dní, později 1x týdně.
Zde začali svou kariéru herci Löwe, Polavský, Kainz, Haas a syn, Pechová, Rettigová, Wilhelmi, Grabinger, Chauer, Grau, Pešková, Kolár ml., Heintzová,Bollardová, Valter, Kautská, Pressburgová, Rottová... České národní zájmy prosazovali v tomto divadle majitel Švestka, Švanda, K. Strakatý, Donovský, Chvalovský, Lövinger, Weisbach, Pátek, Hamplová, Čermáková, Stausová.
S ochotníky Švestkova divadla později vystupoval Fr. K. Kolár (*1829).
Česky i německy s ochotníky ve Švestkově divadle hrál Jindř. Mošna (*1837), F. F. Šamberk (*1838) zde debutoval v 50. letech.
1860 přesídlil tento už jen český soubor na Smíchov, do hostince v Eggenbergu, poté do hostince U zlatého anděla.
Bibliografie:
CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 56, obr. s. 61: E. Chvalovský: Výjev z představení Schillerova Dona Carlose v Mikulášském divadle na Starém Městě v Praze, barevný akvarel, 1860.
DĚJINY českého divadla III. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1977, s. obr. s. 180: Výjev z ochotnického představení Schillerova Dona Carlose. Akvarel E. Chvalovského 1860, Divadlo u sv. Mikuláše na Starém Městě v Praze; obr. s. 182: E. Chvalovský v titulní úloze Schmiedovy hry Břetislav Bezejmenný. Ochotnická scéna Divadla u sv. Mikuláše na Starém Městě v Praze 1860.
KOPŠ, Jaroslav: Divadelníci z Anežského kláštera. AS 1984, č. 8, s. 23.
LETOPISY národních divadel ochotnických v Čechách. Příloha edice divadelních her pro ochotníky “Divadelní ochotník" (1861-1898), redigoval J. M. Boleslavský, M. Knapp aj. 1861, sv. 6, s. 64.
CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 56, obr. s. 61: E. Chvalovský: Výjev z představení Schillerova Dona Carlose v Mikulášském divadle na Starém Městě v Praze, barevný akvarel, 1860.
DĚJINY českého divadla III. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1977, s. obr. s. 180: Výjev z ochotnického představení Schillerova Dona Carlose. Akvarel E. Chvalovského 1860, Divadlo u sv. Mikuláše na Starém Městě v Praze; obr. s. 182: E. Chvalovský v titulní úloze Schmiedovy hry Břetislav Bezejmenný. Ochotnická scéna Divadla u sv. Mikuláše na Starém Městě v Praze 1860.
KOPŠ, Jaroslav: Divadelníci z Anežského kláštera. AS 1984, č. 8, s. 23.
LETOPISY národních divadel ochotnických v Čechách. Příloha edice divadelních her pro ochotníky “Divadelní ochotník" (1861-1898), redigoval J. M. Boleslavský, M. Knapp aj. 1861, sv. 6, s. 64.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
